2022, a year full of action

Ahoj! Loni touto dobou jsem ve svém tradičním ročním shrnutí narážela na vtípky o tom, že 2022 se čte "twenty twenty-two (respektive too)" a že covidová pandemie tu s námi očividně ještě tento rok bude. Teď ke konci roku si velmi matně vzpomínám na to, kdy se vlastně přestaly nosit respirátory, kdy se uvolnila všechna opatření a kdy zpravodajství od tohoto tématu naprosto upustilo. Jak rychle člověk zapomene, to je neskutečný! Nicméně jsem tímto chtěla říct, že jsem za to uvolnění a návrat k normálnímu životu hrozně vděčná, a že tento rok díky tomu byl naprosto nabitý událostmi a zážitky. Nepamatuju si, kdy naposledy (jestli vůbec) jsme měli každičký víkend od začátku června až do konce září zaplněný plány. Ale to předbíhám, pojďme tradičně začít v lednu naším výročím :)

To jsme tentokrát oslavili hodováním v Arslan Buuz, kde dělají boží mongolské knedlíčky, jak vařené v páře, tak i smažené. A k tomu super saláty (dejte si ten mrkvový s česnekem, mňam!) a dipy. Pokud jste ještě nebyli, moc doporučujeme. A doporučit můžeme i VIDA! Science centrum, kam jsme konečně poprvé zavítali i my a strávili tam několik hodin prohlížením stálé expozice, ale hlavně té dočasné o kávě, která tam tehdy byla.



Na začátku února se konečně přistěhovala do Brna moje kolegyně z Brazílie, tak jsem jí začala ukazovat všechno, co Brno nabízí, a během roku jsme toho společně podnikly opravdu hodně, včetně výletů do Lednice nebo naší rodné Kroměříže.



Začátkem března šel náš Oliver na kastraci, po které se hodně zklidnil, i když přehryzávání kabelů je stále jeho oblíbená činnost (za letošek má na kontě napájecí kabel od routeru, který zničil už jednou loni, napájecí kabel od firemního laptopu, který byl teda pěkně drahý, a dvě prodlužky, které nám dokonce 2x vyhodily pojistky v bytě). No nemilovali byste ho? :D Zdraví mu letos bohudík opět dobře sloužilo (jenom jednou se mu podařilo ucpat se chlupy, jinak klepu do dřeva, že všechno dobrý) a na Štedrý den oslavil čtyři roky. V březnu jsme taky po dlouhých třech letech zvládli lyžovačku v Itálii, narozeninovou chatu pod Hostýnkem, a potom nás oba skolil covid. Ten týden doma byl nekonečný, úplně si vybavuju, že ještě jak naschvál bylo venku poprvé krásně, a my trčeli doma zavření, naštěstí s velmi lehkým průběhem.



Od dubna jsme se v práci sžívali s novou manažerkou, s kolegyní jsme se podívaly do naší výroby barev v Břasích, podnikli první jarní výlety a podařilo se nám s partou Potterheadů vyhrát Harry Potter kvíz, a tedy ručně vyrobené koště ve stylu Kulového blesku.



V květnu jsme s kolegyní absolvovaly super školení v Obsahové agentuře a se zbytkem týmu pak odjely na teambuilding do vinného sklípku ve Vracově. Na konci května nás čekala naše letošní hlavní dovolená v Norsku, o které jsem psala rovnou tři články - pokud jste ještě nečetli, rozhodně mrkněte. Kvůli dovolené jsem přišla o většinu zápasů v rámci MS v hokeji, včetně toho bronzového, ale to bych nebyla já, skalní fanoušek, abych si ten bronzový zápas nepustila ze záznamu a nebyla u toho v nervech, jako kdybych neznala dopředu výsledek :D

V červnu se toho zas tak moc nedělo, ale za zmínku určitě stojí pánská burlesque show v Cabaret des Péchés, escape room a celkově víkend v Brně s našimi rodiči a taky ohňostroje a dronová show na přehradě - všechno super zážitky!

Červenec se nesl ve znamení sjíždění Vltavy s bandou kamarádů a hlavně Tomovy oslavy 30tin. Dokonce to hezky vyšlo tak, že se konal Mendel festival a v rámci něj v Brně koncertovali Kool & the Gang - po dlouhých měsících ničeho byl fakt skvělý pocit být na koncertě.



A ještě lepší pocit byl moct být v srpnu znovu na Grape festivalu, tentokrát poprvé v Trenčíně. Moc jsme si to užili a od té doby poslouchám hodně často Milky Chance, Years & Years, Woodkid nebo Mura Masa. Během léta jsem taky zvládla dvě rozlučky se svobodou, což byl předvoj blížících se zářijových (dokonce třech!) svateb našich kamarádů.

Kromě svatebních víkendů nás čekala ještě ke všemu oslava mamčiných 60tin, ke kterým jsem jí jako dárek dala let horkovzdušným balónem. S tím, že poletím s ní a dokonce se k nám přidá i taťka, měli bychom to absolvovat nejspíš v květnu 2023 - už se moc těším! No a taky jsme samozřejmě oslavili svoje první výročí svatby, a to nocí v Anybody hotelu, což byl jeden z větších dárků, co Tom dostal k narozeninám. Byl to fakt jeden velký zážitek - kdo jste byli, víte, kdo ne, můžeme doporučit.



V říjnu jsem poprvé vyzkoušela jumping a byla na něm ještě dvakrát, proběhl další face-to-face meeting s naším evropským týmem u nás v Brně a poslední, prodloužený víkend, patřil dovolené v polských Tatrách, v Zakopane, o které jsem vám nedávno psala.

Když jsem psala, že v září jsme stihli tři svatby, konec pro rok 2022 to ještě nebyl, v půlce listopadu nás čekala ještě čtvrtá. A byla krásná, taková už spíš zimní než podzimní. V Moravském zemském muzeu se otevřela výstava Malý Princ od Elišky Podzimkové a my byli na vernisáži. Výstava trvá až do začátku března, tak pokud máte rádi Malého Prince nebo Elišku (nebo oboje), rozhodně si tam zajděte.




Prosinec už pak protekl mezi prsty, ale stihli jsme vánoční trhy v Budapešti s bandou kamarádů, spoustu milých setkání s kamarády, proběhl firemní vánoční večírek po třech letech a užili jsme si báječné svátky s rodinami.



Loni jsem v tomto shrnutí psala, že jsem byla poprvé darovat krev a že si do roku 2022 dávám cíl chodit pravidelně a přesvědčit k tomu i Toma. Moc mě hřeje na srdci, že se mi to podařilo splnit a rozhodně budeme oba pravidelně chodit i v roce 2023 :) Jedním z mých dalších cílů je začít se zase pořádně věnovat francouzštině - od té doby, co s tím jazykem nejsem v denním kontaktu v práci (což už je momentálně více než 3 roky), je znát, že má úroveň šla dost dolů. A mám pocit, že teď se to láme, pokud na to budu kašlat dál, všechno zapomenu, pokud naskočím do kurzu, ještě si tu úroveň můžu zachovat, respektive vrátit zpátky tam, kde po škole byla. Tak mi prosím držte palce a pokud máte podobnou situaci s jakýmkoliv jazykem nebo jinou dovedností, držím palce i já vám.

Hrozně se těším na 2023, na všechno nové, co nám přinese. Vám všem, co to tady ještě čtete, děkuji za přízeň a doufám, že se mnou i nadále zůstanete, byť ta frekvence článků je taková, jaká je. Mějte se krásně <3

0 komentářů

Děkuju moc za každý komentář :)