Už dlouho jsem přemýšlela, jak lépe uskladnit cibuli s česnekem a brambory - potraviny, kterých máme vždy v zásobě velké množství a které se nám doposud jen tak válely ve skříňce pod dřezem v látkových pytlících. Proto jsem si vybrala dvě dřevěné bedýnky, jednu menší v rozměru 24,5 cm × 14,5 cm a druhou o něco větší 28 cm × 17 cm. Obě bedýnky jsou vyrobené z borovicového dřeva.

Dále jsem zabrousila do sekce s dřevěným nádobím a do oka mi padla nádherná dřevěná miska z bukového dřeva. Dokážu si ji představit jako misku na ovoce, oříšky, sladkosti nebo chipsy. I když je impregnovaná, aby do sebe nenasávala vlhkost, raději do ní budu dávat jen sypké věci, aby mi co nejdéle vydržela. Musím říct, že na tu cenu (259 Kč) je dokonale zbroušená, krásně voní, zkrátka to provedení hodnotím na jedničku. 

Posledním pomocníkem do kuchyně je kráječ na pizzu s dřevěnou rukojetí. Z takových těch kuchyňských nástrojů typu vařečky, obracečky, kleště a podobně je to snad poslední vychytávka, co nám chyběla. Ne že bychom ji využili zrovna často, ale občas se u objednané pizzy stane, že je nařezaná na moc velké klínky, jindy se člověk odbyde mraženou pizzou, kterou je potřeba nakrájet. No a nebo si udělá domácí pizzu. A ani na jedno z těchto použití prostě nůž ideální není :)

Jelikož na září chystáme s Tomem svatbu, pomalu, ale jistě začínáme s přípravami a zařizováním všeho potřebného. Takže když jsem na e-shopu spatřila kategorii svatebních dekorací, bylo mi jasné, že si něco musím vybrat i tam. Svatební fotoalba s dřevěným přebalem jsou na svatbách vidět hodně často a i mně se tento trend moc líbí. Ke každému fotoalbu automaticky dostanete i růžky na nalepení fotek a pokud byste nechtěli tohle univerzální, ale personalizované, máte možnost si zvolit jakýkoliv text a motiv a nechat si ho na album vygravírovat. 

Službu gravírování jsme ostatně využili na podložku na snubní prstýnky. Vybrali jsme si minimalistickou podložku z břízy, jedná se v podstatě o plát stromu s letokruhy, ve kterém jsou vyhloubené dva kruhové otvory na prstýnky. Pod ně se dají vygravírovat např. iniciály nebo i celá jména nevěsty a ženicha, případně i obrázek. Vaši představu stačí napsat do poznámky k objednávce (můžete tam dát i odkazy na fonty, které se vám líbí, tak jsem to udělala já) a musím říct, že výsledek je nad očekávání.

Je super, že tyhle dřevěné podložky budeme mít na místě i jako dekorace na stolech nebo ve sweet baru, takže to k sobě všechno krásně bude ladit. 

Objednávka proběhla úplně hladce, i když jedna položka nebyla v den objednání skladem, musela jsem mít štěstí, že ji hned vzápětí naskladnili a druhý den už zásilku odesílali. Dva dny po objednání už jsem ji měla připravenou k vyzvednutí v Zásilkovně. Vše bylo pečlivě zabaleno tak, aby se zboží nepoškodilo. Já jsem moc spokojená!

A na konec ještě přidám informaci, že cistedrevo.cz za každou provedenou objednávku přispívá společnosti Arnika na výsadbu stromů, což mi je hodně sympatické. 

Tímto děkuji e-shopu za příjemnou spolupráci a věřím, že se vám článek líbil. Třeba jste v něm načerpali inspiraci na vánoční dárky, protože těch se dá na cistedrevo.cz pořídit opravdu nespočet a jak jste viděli, můžou být krásně personalizované :) Budu se moc těšit na vaše komentáře!

I když podél trasy nenajdete žádné extra zajímavosti, tak to za to stojí. Pokud vychytáte nádhernou slunečnou sobotu, kdy na stromech ještě zůstalo nějaké barevné listí, připravíte si do batůžku sendviče a filtrovanou kávu do termosky, to všechno sníte a vypijete s kamarády na louce během toho, co do vás praží slunce, je to nádhera! Jo a vstup na ten most je na vlastní nebezpečí, je v dost hrozném stavu. Bylo mi z toho smutno, moc doufám, že je v plánu jeho oprava, byla by škoda ho nechat propadnout...

To jsem tak byla na home office u kamarádky a najednou mi píše šéfová, ať si jdu před dům vyzvednout Wolt, že mi něco přivezli. Vrátila jsem se úplně překvapená s pumpkin spice latté, čokoládovými cookies s mořskou solí a skořicovými šneky - to všechno z Rebelbeanu a to všechno dvakrát, i pro Danču. Kdybych vám měla vysvětlovat, co k tomu šéfovou vedlo, bylo by to na dlouho :) Nicméně k mému obrovskému překvapení po pár dnech následovala informace o mém povýšení na vyšší pozici - ze social media specialist jdu na social media expert :) Takže pokud tenhle rok stál za starou belu v mnoha ohledech, tak po pracovní stránce byl skvělej! / V listopadu se slaví Movember a tahle fotka vznikla do naší kampaně na soc. sítích. Fotila jsem ještě jednu i v říjnu, kdy se zase dává důraz na rakovinu prsu, ale tu jsem vám tady nesdílela. Tahle s knírkem mi přijde víc cool. Zajímáte se o tyto osvětové iniciativy?

Oliverka v září a říjnu trápily nějaké zažívací obtíže, na veterině jsem s ním byla častěji než by bylo zdrávo. Během toho, kdy s nemocí bojoval, něco málo zhubl. Teď už je naštěstí v pořádku, dopřáváme mu víc mňamek než obvykle, takže potřebné gramy už zpátky nabral. Poctivě to kontroluju na kuchyňské váze, a jelikož nemám nic vhodnějšího, vážím ho v pekáči :D Chápete tu ironii, králík v pekáči?! Ta fotka se dost povedla, jako kdyby koukal, jestli nepřibírá až moc a nevykrmujeme ho na pečínku :D / Další z gastro zážitků byly slávky č. 2, tentokrát už jsme si je nedělali v partě kamarádů, ale jen my dva s Tomem. I tak byly výborné a moc jsme si na nich pochutnali. V lednici nás čeká další várka, kterou tentokrát částečně spotřebujeme na jiné jídlo a jen ten zbytek si uvaříme tímhle klasickým způsobem. Stay tuned, brzy se tu objeví takový gurmet článek!

Procházka v Oboře Holedná je vždy dobrý nápad! Pravděpodobnost, že uvidíte divoká prasátka nebo volně pobíhajíci jeleny nebo dokonce obojí, je vysoká. My měli štěstí na docela velkou skupinu čuníků a jelikož si s Dančou ze sebe navzájem děláme srandu, že jsme prasátka (jsem schopná na sebe vylít vodu, když piju, na stůl, do klína nebo na tričko mi pravidelně spadne kus jídla nebo stříkne omáčka, apod. :D), musely jsme se s nima vyfotit. V oboře vznikla nedávno nová rozhledna, která by se snad měla na jaře otevírat, tak se těším!

A na závěr bych vám chtěla dát 2 knižní tipy, které už jsem sdílela ve stories na Instagramu. Divočinu jsem už pár let zpátky viděla jako filmovou adaptaci s Reese Witherspoon a od té doby jsem si chtěla přečíst i knižní předlohu. Konečně jsem se k tomu dostala a přečetla ji během týdne. Je to příběh mladé Cheryl Strayed, které se rozhodne přejít hodně těžkou trekovou trasu a překonat tím svoje životní strasti. Za sebe můžu doporučit oboje, jak knihu, tak film.

Druhou knihou, kterou ještě nemám dočtenou, ale už teď vám ji rozhodně musím doporučit, je Zrcadlový muž od dua Lars Kepler. Četla jsem od nich už Písečného muže a Hypnotizéra, Tom četl ještě navíc Playground, a všechno se nám náramně líbilo. Rozhodně se tyto knihy řadí k těm nejvíc top ze severské krimi literatury, ale připravte se, že ty příběhy jsou dost kruté a drsné, Seveřani rozhodně nic nezastírají a vykreslují všechno hodně reálně a naturálně. Děj se točí okolo únosů mladých dívek, které se ocitají kdesi na statku, kde jsou i několik let vězněné. Některé se pokusí o útěk a jsou zavražděny, jiné jsou nemilosrdně odsouzeny k smrti za rádoby prkotiny přímo na místě. A víc už si přečtěte sami!

A co momentálně čtete vy? Určitě se se mnou podělte o tipy v komentářích. Mockrát děkuju za přečtení článku, mějte krásný adventní čas a zase brzy u dalšího článku ahoj :)

Z doby, kdy se ještě dalo sedět na balkóně a užívat si tam víkendovou snídani. Tak jsme si jednou dopřáli lívanečky s domácími ostružinami, jogurtem a slaným karamelem. A k tomu nesměl chyběl filtr. / Z venkovního posezení v Mandlárně, kam jsem od jejího otevření v březnu zavítala už nesčetněkrát. Mimo jiné můžu doporučit i všechny jejich drinky - taková mandlovka & tonic, to je něco! A to, že dostanete ke drinkům mističku mandlí jako pozornost podniku, to se jen tak nevidí :)

Z návštěvy rodičů v Kroměříži - psala jsem to sem už několikrát, ale Velo Café je zkrátka jediná kavárna, která se jakž takž vyrovná těm brněnským. Takže když chceme jít s mamkou po obědě na kafíčko a dortík, je to jasná volba. / Během léta se na Kraví hoře dvakrát objevila instalace Terralony a Lunalonu - obřích nafukovacích modelů Země a Měsíce. Jednou nám to nevyšlo skrz počasí, ale na podruhé už se nám poštěstilo obě koule vidět.

Z návštěvy Prahy jsem si dovezla 2 suvenýry - nádhernou lněnou, ručně tištěnou utěrku od Péti z Varmerust. Peťu znám už od úplných začátků mého blogování, několikrát jsme se viděly osobně, a tak když naplno rozjela tvorbu svých linorytů a výrobu různých věcí potištěných jejími designy, bylo mi jasné, že něco potřebuju. V Praze měla stánek v rámci Mint Marketu, zrovna v tu dobu, kdy jsme tam byli, tak jsem si nakonec odnesla utěrku se čmeláky. Mohli jste ji vidět i v pozadí spotřebovaných produktů - je skvělá! / Zastávka v Lushi nesmí nikdy chybět. Tentokrát jsem sáhla po čisticí roládě na pleť s obsahem levandule , růže a heřmánku - Angels on bare skin. Funguje to tak, že si dáte malé množství rolády do dlaně, smícháte s kapkou vody a vzniklým bahýnkem si pleť vyčistíte a smyjete teplou vodou. Zatím jsem moc spokojená a více se dozvíte ve spotřebováno.

Obsahem článku bude mimo jiné několik výletů, které jsme absolvovali. Prvním byl výlet do Čejkovic na Pálavě, kde se nachází výrobna Sonnentoru. Tuhle značku určitě mnozí z vás znají díky jejich čajům a kořenicím přípravkům, které se dají sehnat všude možně. V Čejkovicích si můžete zajít i na exkurzi do výrobny a dozvědět se více o tom, co se za lahodnými výrobky skrývá. Samozřejmě vás to nabudí k tomu si pak v prodejně nakoupit slušné zásoby... A nebo si skočit do čajovny/kavárny a dát si něco dobrého. Ty dortíky, co jsme zvolili, byly přímo vynikající - obzvlášť ten pistáciový cheesecake s bílou čokoládou, mňam! Venku si můžete projít menší bylinnou zahrádku, mrknout nahoru na střechu na viewpoint do okolí nebo se vyfotit na traktoru Zetor :D

A tohle jsme nakoupili my - čaj Dobrá nálada je jejich bestseller, tak jsme vsadili na pytlík se sypanou směsí. Pak jsme zkusili Poznávací sadu s jejich novou řadou Štěstí je... a koupili jsme si i dvoje koření - na steaky s rozmarýnem a sušenými rajčaty a na ryby s bylinkami a citronem. Oboje už vesele používáme a můžeme potvrdit, že chutnají skvěle! / Po cestě zpátky jsme to vzali přes Velké Pavlovice, zajeli si na oběd na Šlechtitelku / vinařství André a rovnou si koupili červené víno a taky dva cidry (klasický jablečný a jablko + černý rybíz), které nás na první dobrou zaujaly. A byly vynikající! Kdybyste náhodou někdo věděl, jestli se dají sehnat někde v Brně, podělte se, prosím, o tip v komentářích :)

Ke konci srpna Oliverkovi přišla poprvé bedýnka s pamlsky od Zeleného králíčka. Sledovala jsem je dlouho na Instagramu a bedýnky se mi vždycky líbily, ještě jak si vždy dají práci s napsáním jména králíčka dovnitř! No a setkalo se to s úspěchem, Oliver se vrhl nejprve na bylinkovou mističku s poupaty růží a pak ho dost zajímaly větvičky obalené sušeným kiwi a jablkem. V bedýnce dále byly granulky, tak aspoň vyzkouší nové; nasušené lístky vrby a mix sušených listů maliníku, ostružiníku apod. V tuto chvíli už je skoro všechno pryč, jen ty granulky jsme ještě nenačali :) 

Vlevo Barrio Gotico a jejich skvělé tapas / pintxos a "bubliny" - drinky z prosecca. Pokud nevíte, kam si zajít s kámoškama na holčičí večer nad vínem / drinky a kde můžete zakousnout i něco malého, doporučuju. / Vpravo luxusní chleba z Chleba Brno v rámci brunche ve Večerce, o kterém jste si už mohli přečíst v tomto článku. 

V půlce září jsme si se spolužačkami z vysoké a pár plus jedničkami stihli ještě užít super grilovačku. Věděli jste, že na různých místech v Brně se nachází veřejné grily, které si můžete dopředu zarezervovat, zaplatíte pouhých 20 Kč a gril si v den D aktivujete smskou? Je to podle mě úplně super služba a příští sezónu ji hodlám využívat daleko častěji. Jedno z těch míst je v Zahradě pod hradbami Špilberku, nádherném místě s fontánou, altánkem, malou farmou s kozami a super výhledem na Petrov. / S Oliverem jsme si ke konci září užili poslední venčení, zrovna jsem s ním šla tak dobře, že to vyšlo na "zlatou hodinku", jejíž světlo zkrátka sluší všem. No řekněte sami!

Další tip na tentokrát vnitřní aktivitu - Papilonia aneb motýlí dům. Někdy v létě se otevřela brněnská pobočka v OC Rozkvět na Svoboďáku, ale Papilonia existuje i v jiných městech v ČR. Tak až vám bude zima, zkuste tam jít mrknout - ale vysvlečte se do trička, protože vevnitř je krásných 30 stupňů a taková tropická džungle. Motýlů vevnitř lítá nespočet a pokaždé tam prý najdete jiné druhy - záleží na tom, kteří se zrovna vylíhli z kukel. Motýli mají všude rozmístěné misky s ovocem, ze kterého sají nektar, můžete se mrknout i na líheň a z informačních panelů se dozvědět spoustu informací o jejich životě. Nechybí ani potůček s mostkem, mini vodopád a želvy, na které motýli rádi sedají, asi tak jako i na návštěvníky :) Vstupné teda stojí 150 Kč a strávíte tam tak půl hodinky max, ale za nás to stálo za to!

Trhy kávy na začátku října byly poslední akcí, které jsme se zúčastnili, pak už to začalo jít z kopce dolů... Tak ještě, že to tak vyšlo! Trhy letos poprvé organizovala iniciativa Káva spojuje a bylo to skvělé. Ochutnali jsme vietnamskou kávu z pražské pražírny Dak Lak a koupili jsme si od nich i balíček zrnek na doma na filtr. Stejně tak jako z Jizba Luhačovice a potom třetí z QB coffee roasters, kteří 1. října na Den kávy otevřeli v Brně svou pražírnu a kavárnu na Veslařské. / Na oběd jsme si pak zašli do Mr. Sushito na jejich výborné sushi burrito. Člověk když to slyší poprvé, tak si řekne, že to je pěkná blbost, dělat ze sushi burrito. Ale pak to ochutnáte a už nechcete jinak :) 

Řekli byste, že tahle fotka je z Brna? Je konkrétně z Bosonoh, kam jsem se vydala na procházku. Od nás ze Starého Lískovce je to autobusem pár minut, z konečné jsem se pak vydala mezi domky směrem k vodojemu a dále do lesa k chatařské kolonii. Do uší jsem si pustila podcast a došla jsem až do Kohoutovic, odkud jsem se opět svezla busem domů. Moc příjemná procházka!

Opět pár střípků z návštěvy Kroměříže - když to ještě šlo, vydaly jsme se s mamkou podpořit tu "naši" pizzerii Dal Conte, daly si k tomu oblíbené Fragolino a naše holčičí posezení protáhly ještě do procházky Podzámeckou zahradou (kde volně pobíhají pávi) a opět kafíčka ve Velo Café. 

Fotka vlevo je jeden z největších highlightů října - když to ještě šlo, svolali jsme dinner party ke kamarádkám, objednali jsme si 2 kila slávek jedlých z Oceanu48, nakoupili cidre z francouzských týdnů v Lidlu, hranolky a šlo se na věc. Díky tomu jsme se na chvilku ocitli jakoby zpátky v milované Bretani, v jedné z místních mouleries, pochutnávajíc si na moules frites a popíjejíc cidre brut... <3 Máte rádi slávky a celkově plody moře? Já hlavně díky Bretani rozhodně a jednoznačně ANO! / Podzimní počasí vybízí k trávení času čtením knih a taky to u mě znamená přechod z bílého na červené víno. Momentálně čtu (konečně) Becoming od Michelle Obama a hrozně mě to baví. Co právě čtete vy? Podělte se v komentářích, ráda se inspiruju! 

Tipy na procházku v Brně č. 2 a 3 - Kamenný vrch v Novém Lískovci (zastávka Koniklecová a odtamtud pořád nahoru na Koniklecovou louku a dál do lesoparku) a Kamenná kolonie ve Štýřicích (většinou dojedu na zastávku Raisova, podejdu silniční most a na rozcestí se dám doprava směrem k nemocnici Milosrdných bratří; doleva byste došli k Anthroposu). Ke Kamenné kolonii si toho můžete přečíst víc v postu na Instagramu - kouzelné místo!

Tahle čtveřice fotek je z našeho nedávného výletu do lesů okolo Deblína u Tišnova. V sobotu bylo fakt nádherné počasí, tak jsme vyrazili na procházku do lesa, který hrál všemi podzimními barvami a mezi větvemi stromů nádherně prosvítaly sluneční paprsky - úplně jako v pohádce! Vůně dřeva byla všudypřítomná, po cestě jsme začali nacházet muchomůrky a jiné nejedlé hřiby... Ale najednou se začaly objevovat klouzky, suchohřiby, naše nadšení začalo stoupat a Tom v jednu chvíli v dost hustém úseku lesa objevil poklad - 5 obrovských bedlí, které jsme si pak vítězoslavně nesli až k autu. Na večeři byly řízky, na kterých jsme si pochutnali po dlouhých letech, kdy jsme je měli naposledy. 

Čím jiným si zpříjemňovat lockdown než jídlem - to vás myslím v mém případě nepřekvapí. Toma napadlo koupit bagetky, zužitkovat pár jednoduchých ingrediencí a udělat si vlastní tapas / pintxos. Takže jedny byly s chorizem, černými olivami a sušenými rajčaty. A druhé se sýrem brie, hruškou ze zahrádky, vlašským ořechem a pokapané medem. / Poprvé jsme zkusili taky domácí pizzu, včetně těsta. Mířila jsem vysoko a vzhledově se docela i podobala těm kráskám z Dal Conte, ale chutově takových výšin bohužel nedosáhla a byla dost křupavá. Je to samozřejmě hodně ovlivněno troubou, která nad 250 stupňů nejde rozpálit a pizza by potřebovala aspoň 290. Ale taky to může být těstem, příště zkusíme koupit přímo mouku na pizzu a postupně ten recept budeme vylepšovat. Nicméně na poprvé dost dobrý a využili jsme i nasbírané hříbky z lesa :)

A úplně poslední dvojice fotek ze včerejší procházky okolo brněnské přehrady - tip č. 4. Vyšli jsme klasicky od Kotvy a šli jsme trasu přes 7 km po pravém břehu Prýglu, na jejímž konci se nedávno otevřela nová část stezky, zpevněná dřevem. Konečně se tedy dá dojít až úplně ke hradu Veveří, na nějž je z nové stezky překrásný pohled, zejména teď na podzim. Od Veveří jezdí každou hodinu (víkendy a svátky) autobus, který vás zase zaveze zpátky k Přístavišti.