Yves Rocher Anti-Pollution ocet na vlasy

Malinový ocet na vlasy od značky Yves Rocher je poměrně dost známý, ale věděli jste, že mají i jinou variantu z jejich detoxikační řady Anti-Pollution? Obsahuje výtažek ze zrn rostliny moringa, který vlasy detoxikuje a dodává jim lesk. Ocet se na vlasy nanáší jako poslední krok před finálním oplachováním a měl by se dávat co nejvíc na pokožku hlavy - s vlasy je tedy potřeba si pohrát, rozdělit je na části a ocet vždycky nalít na pěšinku. Pokud byste se bály nepříjemné vůně (přeci jen klasický ocet čpí), tak rozhodně nemusíte, produkt voní nádherně. Byla jsem s ním moc spokojená, já jak tu extra péči na vlasy skoro vůbec nepoužívám, tak když už se rozhodnu něco použít, jde to hned vidět. Vlasy nebyly tak rozlítané (zvlášť teď v zimě) a krásně se leskly. Uvažuju o druhém balení nebo vyzkoušení toho malinového - máte s ním zkušenosti?

Lavandia bylinná levandulová koupel BIO

Tento produkt nekoupíte běžně v obchodě, já jsem si ho přivezla ze Staroviček, když jsme tam v létě byli na výletě na levandulové farmě. Jedná se v podstatě o nasušené květy levandule v propustném sáčku z kukuřičného škrobu (takže po použití jde kompostovat), který se hodí do horké vany a nechá se louhovat. Sáček se dá použít i jako žínka a pro zvýšení blahodárných účinků koupele už by se neměly používat žádné jiné přípravky. Levandule zklidňuje mysl a uvolňuje tělo, takže taková levandulová koupel před spaním vám zaručí klidný spánek. Musím říct, že za 50 Kč jsem dostala skvělou věc, která provoněla celou koupelnu a dokonce jsem sáček nechala vysušit a použila ho ještě jednou - druhá koupel nebyla o nic méně intenzivní. Pokud do Staroviček pojedete na farmu, tohle můžu rozhodně doporučit, jestli milujete koupele a rády zkoušíte něco nového, tohle se vám bude líbit.

Manufaktura extra jemný pivní šampon

O celé renovované pivní řadě od Manufaktury jsem psala v tomto článku. Řada obsahuje dva typy šamponů, tento je, jak už název napovídá, extra jemný, revitalizující, hydratační, s obsahem kofeinu. Jeho vůně je skutečně méně intenzivní než vůně ostatních produktů z této řady. Nejlepší asi bude na jemné vlasy, já osobně jsem žádný rozdíl mezi tímto a klasickým pivním šamponem nepoznala. Co se týče poměru objem / cena, lépe vychází ten klasický, se kterým jsem byla hodně spokojená. Zkrátka, tenhle extra jemný nebyl špatný, ale pro můj typ vlasů není potřeba a preferuji ten klasický pivní :)

The Ordinary Squalane Cleanser

Tak už i já jsem začala používat kosmetiku The Ordinary! Moje pleť se ani skoro 4 roky po vysazení HA nedala do pořádku, takže s ní pořád bojuju a stále zkouším něco nového. Do The Ordinary jsem vkládala velké naděje, hodně jsem si o značce celkově i jednotlivých produktech četla, a nakonec jsem si objednala první 4 věci na zkoušku. Začala jsem je pravidelně používat v říjnu a dva z nich už se mi podařilo vyprázdnit a mezitím udělat i druhou objednávku. 

Squalane Cleanser je jediný čistič na pleť, který The Ordinary nabízí. Obsahuje skvalanový olej a i když na první pohled vypadá jako gel, po rozetření v dlaních se změní právě na olejovou konzistenci. Stačí ho malinko a odlíčí vám krásně celý makeup, včetně řasenky. Obličej se opláchne teplou vodou a je připravený na aplikaci dalších produktů. Není parfemovaný a tohle menší 50ml balení mi při pravidelném používání ráno a večer vydrželo necelé 3 měsíce. Jsem s ním moc spokojená a budu objednávat větší 150ml balení, jen ho neměli skladem, když jsem v listopadu objednávala podruhé.

La Chèvre výživný noční krém

O krémech od české značky La Chevre jsem psala v tomto článku. Ten denní jsem spotřebovala už dávno, noční mi trval o dost více, protože jsem hodně dlouho večerní / noční péči zanedbávala... Už u toho denního jsem psala, že tím, že obsahuje výtažky z kozího mléka, tak mi úplně nesedí jeho parfemace. To stejné platilo i u tohoto nočního. Jinak byl krém fajn, skvělé dávkování pumpičkou (nemusíte do něj sahat), roztírání, vstřebávání. Jen skrz tu parfemaci ho znovu nepotřebuju.

The Ordinary Niancinamide 10 % + Zinc 1 %

Druhým produktem od The Ordinary, který jsem rychle spotřebovala, je jejich známý niancinamide + zinek. Má nespočet kladných recenzí a zdá se, že pro problematickou pleť je to must-have a zázrak. Takhle, zázrak se u mě nekonal, ale momentálně po 3 měsících používání vidím velké zlepšení a zrovna tento produkt na tom má svou velkou zásluhu. Ne nadarmo už používám větší 60ml balení! Aplikuji ho každé ráno a večer na vyčištěnou pleť předtím, než si nanesu krém, případně poté, co nanesu nějakou kyselinu. Má takovou hodně slizovou konzistenci, ale po nanesení na pleť v okamžiku zaschne. Není parfémovaný, nijak nesmrdí, takže bude vyhovovat většině. Já říkám ano :)

Jelikož je těch recenzí na The Ordinary všude plno, zatím jsem neuvažovala o tom, že bych napsala svou vlastní i já. Ale pokud byste o to měli zájem, není problém. Dejte mi určitě vědět do komentářů.

Rexona Maximum Protection Stress Control

A jsme ve finále, zbývá poslední produkt značky Barnängen, veganské švédské kosmetiky. Vždycky jsem od ní chtěla něco zkusit, vím, že vyrábí hlavně krémy na ruce a tělová mléka. Když jsem si naposledy dokupovala zásoby krémů na ruce na zimu, sáhla jsem právě po krému od této značky - variantě Lycka pro velmi suchou pokožku. Moc fajn krém, jemně parfemovaný, hutný, ale zároveň se rychle vstřebával, ruce mi krásně vyživil. Stojí 90 Kč a myslím, že vedle dražších krémů od Manufaktury a o hodně dražších krémů od L'Occitane si stojí dost dobře. Kdo nehraje na vůně, ale hlavně na pořádnou výživu, určitě vyzkoušejte.

Máte s některým z produktů zkušenost? Zajímá mě hlavně ten ocet na vlasy, parfémované oleje a The Ordinary, ale samozřejmě se podělte o zkušenost s jakýmkoliv produktem. Díky za přečtení a na vaše komentáře se budu opět moc těšit! :)

Zdravím vás u prvního článku v novém roce! A protože jak už jsem psala v tom minulém, dobré jídlo je jedna z mála věcí, co nás i během lockdownu dělá šťastné, tak si v dnešním článku dáme opět dva recepty. Článek vznikl ve spolupráci s grilcentrum.cz. Vegetariáni a vegani mají smůlu, tohle bude víceméně pouze o mase. Ale můžete se inspirovat alespoň rozmáčknutými bramborami, které si většinou děláváme na večeři samotné, nebo luxusní svíčkou s dřevěným knotem či nádhernou lahví prosecca. 

Prvním jídlem, na které jsme využili výbornou uzenou mořskou sůl značky Maldon, jsou flank steaky. Je to podle nás nejlepší typ steaku, hodně libové maso, lehce se krájí a není to žádná žvýkačka. Na ochucení potřebujete pár základních ingrediencí - sůl, pepř, česnek, čerstvé bylinky (my máme vždy rozmarýn a tymián) a máslo na grilování na grill pánvi. Pro úpravu masa na medium by mělo mít uprostřed teplotu 50-55 °C a jakmile se sundá z pánve / grilu, nechá se ještě pár minutek odpočinout na prkýnku. Pak je to na vás, jestli si steak rovnou nakrájíte na plátky nebo ho dáte na talíř v celku a budete krájet až při konzumaci. V každém případě sůl a pepř použijte až na hotový steak. Ta uzená sůl mu dodala skvělou chuť a nejlepší bylo ukrojit si vždy kousek masa, nasypat si na něj trochu vloček soli a rovnou si ho dát do pusy - to ta uzená chuť vynikla nejvíc.

Co se týče přílohy, udělali jsme si rozmáčknuté brambory. Tuhle úpravu jsme před pár lety zahlédli v nějakém videu na Facebooku (něco jako Tasty) a děláme si brambory tímto způsobem poměrně často. Brambory stačí umýt, ve slupce dát vařit do vody a počkat, až změknou. Jakmile jsou měkké, slije se voda, brambory se přemístí na plech, rozmáčknou se mačkátkem na bramborovou kaši a potřou se směsí rozpuštěného másla, olivového oleje, prolisovaného česneku, bylinek (dáváme většinou rozmarýn, tymián a provensálskou směs), soli a pepře. Dají se do trouby rozehřáté na 200 °C a nechají se zezlátnout. Dají se jíst samotné třeba se zakysanou smetanou nebo česnekovo-bylinkovým dipem a nebo jako příloha k masu. 

Mimochodem na grilcentrum.cz nenajdete pouze Weber grily, příslušenství k nim, koření, marinády, kečupy apod., ale taky spoustu doplňků, které z vašeho grilování udělají opravdový zážitek. Když už grilujete v zimě, proč si k tomu rovnou nezapálit svíčku a udělat si útulnou atmosféru? Svíčky WoodWick znám už nějakou dobu hlavně díky jejich dřevěným knotům, které po zapálení praskají a navozují pocit, jako byste seděli u krbu. A navíc nádherně voní! Tahle obrovská lodičková svíčka má podlouhlý dřevěný knot a konkrétně ta moje voní po tabáku. Náš mini byt provoní do pár desítek minut a to praskání je fakt úžasné :)

Grilcentrum disponuje i nabídkou prosecca a (šumivých) vín, nejvíce z nich je od italské značky Brilla. Jejich prosecca mají naprosto skvostné lahve - broušené sklo a ještě třpytivá etiketa. Pro milovníky růžové a špetky luxusu trefa do černého, ještě když si pořídíte set se dvěma skleničkami. Prosecco jsme bohužel zatím neměli šanci ochutnat, protože k flank steaku ani ke kuřecímu to není zas tak dobrý fit. Ale až budeme mít nějaké těstoviny nebo mořské plody, láhev si otevřeme a vychutnáme. A myslím, že po vypití klidně poslouží jako dekorace, třeba jako váza na květiny.

Ve druhém receptu hraje prim marináda značky Weber ve verzi chipotle. Na webu Grilcentra najdete spoustu dalších variant, kdy některé z nich se smíchávají s vodou a/nebo olejem, jiné zase jen s citronovou šťávou. Chipotle marináda se hodí na kuřecí nebo vepřové maso, obsah sáčku stačí smíchat se čtvrtkou hrnku vodu a čtvrtkou hrnku oleje - toto množství je vhodné na kilo masa.

Maso se nechá marinovat v ledničce alespoň po dobu 15 minut, ideálně však na 8 hodin a více. Já zvolila kuřecí prsa, která jsem nechala marinovat přes noc. Musím říct, že jsem se docela obávala, že marináda bude pěkně ostrá - přeci jen obsahuje chilli papričky a další pálivé koření. Ale po pár soustech byly moje obavy pryč, ostrost jde ve výsledku cítit jen velmi mírně.

K prsním řízkům jsme s Tomem tentokrát zvolili bramborovou kaši, ke druhé porci si uděláme pečené brambory. Marináda sice na první pohled byla hodně tekutá, ale tím, že byla smíchaná s vodou, se na pánvi dost zredukovala, a tak jiná příloha než brambory kvůli absenci šťávy moc nepřichází v úvahu. Samozřejmě bych si to dokázala představit s chlebem a kečupem nebo nějakou omáčkou ke steakům, ale tuto kombinaci mám spíše spojenou s letním, venkovním grilováním :) 

Ahojte, zdravím vás všechny u mého tradičního shrnutí uplynulého roku. Několik předchozích let jsem tento článek brala po měsících, kdy jsem u každého měsíce psala, co se přihodilo, protože toho vždycky bylo hodně. Letošní rok byl pro všechny z nás diametrálně odlišný, takže i tento článek pojmu tentokrát jinak. Tím, že pro mě rok 2020 byl na první pohled dost negativní (řekla bych dokonce jeden z nejhorších co pamatuju), bych se chtěla zamyslet nad věcmi, které mi ho pomohly přežít a jakž takž zpříjemnit. A vím, že mi určitě někdo napíše, že moje strasti jsou oproti těm jeho nic a že ještě můžu být ráda za takový rok, jaký jsem měla. Ano, uvědomuju si to, ale přeci jen každý žijeme ve své bublině, kde se srovnáváme s těmi "svými" lidmi. A pak si také uvědomuju, že mých posledních pár let bylo naprosto skvělých a když s nimi srovnám tento rok, tak je úplně jasné, že zákonitě musel být slabší :) 

Začnu tradičně oslavou našeho výročí na začátku ledna, která už se v dnešní době zdá skoro neskutečná - bez roušek a v restauraci plné lidí. Stejně neskutečné se zdají vánoční / novoroční firemní večírky, a že ten Red Hat stál za to - brněnské výstaviště plné zaměstnanců a jejich partnerů oblečených do stylu Great Gatsby, skvělý raut, vodní dýmky Medusa, skrytý prohibiční bar, casino atd. A pak to začalo - Oliver si pobyl pár dní hospitalizovaný na veterině, v Číně se začaly objevovat první případy koronaviru a nám začalo být jasné, že plánovaná třítýdenní dovolená ve Vietnamu s přestupem v Pekingu asi nedopadne. Více o našem rozplynutém snu jsem psala tady. Kdo ví, jestli a kdy se tam nakonec podíváme... 

Abychom si to zklamání alespoň částečně nahradili, rozhodli jsme se odjet alespoň na prodloužený víkend do Budapešti a po 5 letech si zopakovat atmosféru tohoto rozkvétajícího města. Už ta samotná dovolená by určitě byla jedním z highlightů tohoto roku, ovšem to, že během ní došlo k našim zásnubám, z ní udělalo nezapomenutelný moment našich životů :) 

V půlce března jsme byli odesláni na home office s trváním na dobu neurčitou a nikdo z nás netušil, že tahle situace bude trvat doteď a nejspíš ještě značnou část příštího roku. Tom se do kanceláře nepodíval vůbec, já jsem alespoň během června-října chodila ob týden na pár dní. S ohledem na to, že bydlíme v 1+kk, pro nás tahle situace byla o dost horší než asi pro většinu z vás. Nicméně jsme si na tento nový normál zvykli, částečně tomu přizpůsobili uspořádání bytu a organizaci našich pracovních dní. Stejně se ale do kanceláře oba ohromně těšíme, jen nevíme, kdy se tam budeme moct nějak pravidelně vrátit.

Výlety v okolí Brna jsme měli na tento rok v plánu v každém případě, protože po cestě do Vietnamu by nám nezbývalo mnoho dní dovolené. Takže když to celé tak dopadlo a jedna z mála věcí, co mohl člověk dělat, byly procházky venku, náležitě jsme toho využili. O většině výletů, co jsme podnikli, jsem psala v tomto článku. Díky nim jsme konečně pořádně poznali okolí Brna a vlastně i Brno samotné - když se nám nechtělo nikam jezdit, šli jsme se projít do brněnských lesů a parků; tohle město jich nabízí fakt nespočet :) Takže i pohorky, které jsem dostala loni na Vánoce na cestu do Vietnamu, nakonec našly svoje využití na výlety do lesa!

Asi nikdy jsem nebyla vděčnější za to, že mám svoje auto, a tak na návštěvy za rodinou do Kroměříže i na všechny výlety můžeme jezdit v podstatě bez omezení. Ale jak už to tak bývá s auty, jsou to studny na peníze, a tak se ani nám nevyhly různé eskapády a opravy. Nejhorším momentem, o kterém jsem vlastně tady ani na sociálních sítích nepsala, byla drobná autonehoda v květnu. Tehdy jsem z toho byla dost vyklepaná, ale když si to vezmu zpětně, jen mě to posílilo a hlavní bylo, že se nikomu nic nestalo a odnesly to jen přední plechy mého Bordíka. Který už není stoprocentním Bordíkem, ale spíš pěkně pestrým papouškem, jelikož přestříkání plechů na původní barvu by stálo dalších několik tisíc, které se mi do ojetiny vrážet opravdu nechtějí. Na funkčnosti to ale nic nemění :) 

Práce z domu znamenala extrémně zvýšenou spotřebu kafe a každodenní rituálek v podobě filtrované kávy s něčím sladkým po obědě. Ochutnali jsme tak kávu z různých, nejen brněnských pražíren, ale dovezli jsme si několik balíčků i z Budapešti, Bratislavy nebo Prahy. To, co jsme ušetřili na cestování, jsme částečně vrazili do jídla, protože čím jiným si gurmeti jako my mají ten lockdown a home office zpříjemňovat? Jediné naše štěstí je to, že máme rychlé zažívání, a tak se nás nějaké přibírání z těch všech dobrot netýká :) 

K mému velkému překvapení jsem dvakrát měla štěstí na soutěže na sociálních sítích. Napřed jsem vyhrála láhev prosecca a nabitou kartičku na Mušlobraní od Ocean48. A pár týdnů zpátky dva vouchery na 2 hodiny relaxu v Maximusu - už se neskutečně těším, až wellnessy opět otevřou a půjdeme si s Tomem odpočinout do ráje :) Wellness víkend, který jsme měli naplánovaný na konec října, i týden v lázních s mamkou, stejně tak jako svatba našich kamarádů, se odložily na neurčito... Trávení času doma pro nás znamenalo taky více času na čtení, za což jsem jakožto vášnivý čtenář nesmírně ráda. A taky jsme si našli cestu ke karetním a deskovým hrám, a tak máme jak trávit dlouhé zimní večery.

Když už jsme u svatby, tak co se týče té naší, kterou plánujeme na půlku září, ty základní věci máme zařízené. Ale stále toho zbývá hodně, co je potřeba rezervovat, objednat, zařídit, takže tím se budu bavit v prvních měsících příštího roku. A nejvíc doufáme, že v půlce září už svatby budou moci probíhat bez omezení, protože už teď je nám jasné, jak složité a nákladné by bylo ten termín přesouvat.

Na konci léta opět onemocněl Oliver, a tak jsem s ním na veterině byla častěji než bych si kdy dokázala představit. Takže kromě auta šlo dost peněz i do chlupáče, ale co se dá dělat - když ho miluješ, není co řešit :) No a co se týče COVIDu, jak se nám po celý rok úspěšně vyhýbal, tak zrovna tak nešťastně před Vánoci si našel cestu k taťkovi... Pro mě to znamenalo svátky strávené úplně jinak, než jsem zvyklá, ale na tu hrůzu to nakonec dopadlo ještě dobře. Taťka si pobyl týden v nemocnici a teď už se doléčuje v klidu doma, tak doufejme, že bude brzy úplně v pořádku a v příštím roce mu zdraví bude přát!

Na konec bych chtěla zmínit jednu z těch nejvíc pozitivních věcí, protože jakkoliv nebyl tento rok tak dobrý po osobní stránce, po té pracovní rozhodně můžu říct, že se mně osobně i nám jako týmu dařilo. I když nám odešla manažerka v květnu na mateřskou, kolegyně se své nové role zhostila skvěle a zvládla nás vést na dálku po celý zbytek roku. V létě nám odešel náš jediný chlap v týmu, a tak jsme zase zůstaly v ryze ženském kolektivu a musely zvládat fakt, že nás je o dva méně. Na příští rok to ale vypadá, že se opět rozrosteme a čekají nás super projekty! Moje nedávné povýšení beru jako extra motivaci a těším se, co jednotlivě i jako tým v roce 2021 dokážeme :)

Doufám, že to, co jsem napsala, vám dávalo hlavu a patu a něco vám to přineslo. Ať už jste si třeba uvědomili, že jste navzdory všemu měli super rok nebo i když vám nepřipadal tak fajn, podobně jako mně, tak jste se na chvíli zastavili a našli si na něm přeci jen něco dobrého. Přeju vám i sobě, ať nám ten příští rok přinese převahu radostných chvílí a jen nutné minimum těch smutných. Děkuju vám za přízeň, všechny vaše komentáře a doufám, že vás můj blog bude bavit i nadále. Mějte se v rámci možností krásně! <3

Milujete španělské delikatesy tak jako já? Vyžíváte se v mořských plodech, výborných šunkách, salámech, sýrech, a k tomu si rádi přihnete něčeho jako je sangria nebo cava? Tak to jste tady správně! Ve spolupráci s e-shopem edelikatesy.cz vám přináším dva recepty, ve kterých jsem využila několik dobrot, které tam můžete zakoupit. Pokud se vám už z první fotky sbíhají sliny, věřte, že obě ta jídla byla skvostná. Těším se, až si paellu uvaříme znovu! A burgery s chorizem jsme dělali už podruhé, poprvé to bylo těsně po návratu z Barcelony, kdy jsme si právě chorizo a salsa brava dovezli přímo ze zdroje.

Na paellu s mořskými plody budete potřebovat: rýži na paellu (zdá se mi dost podobná arborio rýži, kterou používám na risotto, takže můžete využít i tu), koření na paellu (stěžejní je šafrán, bez toho rýže nezíská typickou žlutou barvu), šalotku, česnek, červenou papriku, rajčata, vývar, čerstvý tymián, olivový olej, mořské plody dle výběru (typické jsou hlavně krevety, slávky a kalamáry nebo mini chobotničky, my použili chapadlo chobotnice v oleji), případně suché bílé víno (ale nemusí být, já nedávala).

Přidala jsem nakrájenou červenou papriku a oloupaná rajčata na kostičky. Přidala jsem čerstvý tymián, pytlíček s kořením, sůl a pepř. Bílé víno by přišlo následovně a nechalo by se lehce zredukovat. Pak jsem přisypala rýži (zhruba půlku 500g balení na 4 porce), zalila vývarem a pod pokličkou nechala probublávat.

Když je rýže poloměkká, přichází na řadu krevety. Kupuju ty již předvařené z Ocean48 a použila jsem jich cca 200g. Krevety se naskládají do hrnce s rýží, každou z nich se nebojte tam trochu zatlačit, aby byla lehce ponořená. Všechno se pod pokličkou opět nechá provařit. 

Jako poslední jsou na řadě slávky a v našem případě i chapadlo chobotnice, které se do směsi jen přihodí ohřát. Jakmile se slávky otevřou, je hotovo a paella se může servírovat!

Mimochodem, pokud byste nebyli příznivci mořských plodů, paella se dá udělat s kuřecím masem.

K tomu se hodí nějaké dobré víno nebo cava, což je španělská verze prosecca. Na edelikatesy.cz najdete i široký výběr vín a hodně jich je napárovaných i k potravinám. Tato cava Tres Naus mi byla doporučena na stránce s rýží na paellu jako super volba právě ke konzumaci paelly. Musím uznat, že víno bylo vynikající, a dost dobře stoupalo do hlavy :) 

Recept číslo dvě je na již zmíněné chorizo burgery. Burgery si s Tomem děláme doma často a už máme několik našich osvědčených typů. Tento s chorizem a salsa brava nás napadl jen tak, když jsme si obě zmíněné ingredience přivezli z Barcelony. 

Na burgery je potřeba: bulka na burger (už několik let dělám jedině tyhle podle Kublanky a vymazlila jsem si je do dokonalosti), maso na burgery (nejradši máme hovězí přímo z Mikrofarmy, ale ani tyhle sety z Albertu nejsou špatné), sýr, chorizo, salsa brava.

Postup je velice jednoduchý - ogrilovat na pánvi maso, když je skoro udělané, přidat nahoru sýr. Mezitím si na druhé pánvi opéct rozkrojené bulky, ty pak namazat salsou na každé půlce. Přidat maso s rozteklým sýrem, nahoru pár plátků choriza a přiklopit vrchní stranou bulky.

Přílohu si k burgerům většinou neděláme, ale když už, byly by to pečené brambory nebo batáty, případně coleslaw nebo jiný salát podle chuti. 

Doufám, že jste si v těchto receptech našli inspiraci a že třeba i mrknete na e-shop edelikatesy.cz. Pražáci mohou osobně navštívit jejich prodejnu, jinak doručení stojí 169 Kč a balíček vám přijde do 3 dní. Já jsem moc ráda za tuto spolupráci, která mi padla do noty, vaření jídel jsme si s Tomem opravdu užili a jak už jsem psala na začátku, paellu hodláme brzy zopakovat. 

Díky moc za přečtení článku a budu se těšit na vaše milé komentáře!

Kdo by neměl rád dřevěné věci! Souhlasíte se mnou? Já teda cokoliv dřevěného miluju. Proto když mi přišla nabídka na spolupráci s e-shopem cistedrevo.cz, odkud jsem si mohla vybrat několik produktů, udělalo mi to velkou radost. Z jejich sortimentu, který mají opravdu pestrý a podle mě si tam vybere každý, jsem si nakonec nechala doručit celkem šest věcí. 

Už dlouho jsem přemýšlela, jak lépe uskladnit cibuli s česnekem a brambory - potraviny, kterých máme vždy v zásobě velké množství a které se nám doposud jen tak válely ve skříňce pod dřezem v látkových pytlících. Proto jsem si vybrala dvě dřevěné bedýnky, jednu menší v rozměru 24,5 cm × 14,5 cm a druhou o něco větší 28 cm × 17 cm. Obě bedýnky jsou vyrobené z borovicového dřeva.

Dále jsem zabrousila do sekce s dřevěným nádobím a do oka mi padla nádherná dřevěná miska z bukového dřeva. Dokážu si ji představit jako misku na ovoce, oříšky, sladkosti nebo chipsy. I když je impregnovaná, aby do sebe nenasávala vlhkost, raději do ní budu dávat jen sypké věci, aby mi co nejdéle vydržela. Musím říct, že na tu cenu (259 Kč) je dokonale zbroušená, krásně voní, zkrátka to provedení hodnotím na jedničku. 

Posledním pomocníkem do kuchyně je kráječ na pizzu s dřevěnou rukojetí. Z takových těch kuchyňských nástrojů typu vařečky, obracečky, kleště a podobně je to snad poslední vychytávka, co nám chyběla. Ne že bychom ji využili zrovna často, ale občas se u objednané pizzy stane, že je nařezaná na moc velké klínky, jindy se člověk odbyde mraženou pizzou, kterou je potřeba nakrájet. No a nebo si udělá domácí pizzu. A ani na jedno z těchto použití prostě nůž ideální není :)

Jelikož na září chystáme s Tomem svatbu, pomalu, ale jistě začínáme s přípravami a zařizováním všeho potřebného. Takže když jsem na e-shopu spatřila kategorii svatebních dekorací, bylo mi jasné, že si něco musím vybrat i tam. Svatební fotoalba s dřevěným přebalem jsou na svatbách vidět hodně často a i mně se tento trend moc líbí. Ke každému fotoalbu automaticky dostanete i růžky na nalepení fotek a pokud byste nechtěli tohle univerzální, ale personalizované, máte možnost si zvolit jakýkoliv text a motiv a nechat si ho na album vygravírovat. 

Službu gravírování jsme ostatně využili na podložku na snubní prstýnky. Vybrali jsme si minimalistickou podložku z břízy, jedná se v podstatě o plát stromu s letokruhy, ve kterém jsou vyhloubené dva kruhové otvory na prstýnky. Pod ně se dají vygravírovat např. iniciály nebo i celá jména nevěsty a ženicha, případně i obrázek. Vaši představu stačí napsat do poznámky k objednávce (můžete tam dát i odkazy na fonty, které se vám líbí, tak jsem to udělala já) a musím říct, že výsledek je nad očekávání.

Je super, že tyhle dřevěné podložky budeme mít na místě i jako dekorace na stolech nebo ve sweet baru, takže to k sobě všechno krásně bude ladit. 

Objednávka proběhla úplně hladce, i když jedna položka nebyla v den objednání skladem, musela jsem mít štěstí, že ji hned vzápětí naskladnili a druhý den už zásilku odesílali. Dva dny po objednání už jsem ji měla připravenou k vyzvednutí v Zásilkovně. Vše bylo pečlivě zabaleno tak, aby se zboží nepoškodilo. Já jsem moc spokojená!

A na konec ještě přidám informaci, že cistedrevo.cz za každou provedenou objednávku přispívá společnosti Arnika na výsadbu stromů, což mi je hodně sympatické. 

Tímto děkuji e-shopu za příjemnou spolupráci a věřím, že se vám článek líbil. Třeba jste v něm načerpali inspiraci na vánoční dárky, protože těch se dá na cistedrevo.cz pořídit opravdu nespočet a jak jste viděli, můžou být krásně personalizované :) Budu se moc těšit na vaše komentáře!

Ahojte! Také nemůžete uvěřit, že už je konec listopadu, první adventní neděle za námi a Vánoce doslova za rohem? Mně naprosto nejde do hlavy, že tento příšerný rok, během kterého se moc dobrých věcí nedělo, utekl tak rychle. Ale asi je to dobře a doufejme, že ten příští bude lepší :) Tímto článkem bych vás opět chtěla vzít s sebou napříč listopadem a napsat vám o všech malých radostech, které mě potkaly. Tak pojďme na to!

Abychom si zkrátili dlouhé chvíle doma, objednali jsme si s Tomem pár deskových a karetních her. Nikdy jsme nebyli žádní nadšenci, moc toho neznáme, tak jsme pro začátek sáhli po klasikách - Kris Kros, Krycí jména, Výbušná koťátka a Munchkin. Kris kros hrajeme asi nejčastěji, protože to je nejlepší hra pro 2 lidi. Ale dost se Tomovi divím, že se mnou pořád ještě chce hrát, očividně mě konečně chce porazit, no ale prozatím jsem vždycky vyhrála já :) Aneb moje záliba ve čtení a luštění křížovek nese své ovoce, prokazuje se, že prostě mám lepší slovní zásobu a napadá mě víc slov. Jak jste na tom s Kris Krosem (případně Scrabblem) vy? 

Samozřejmě si doma vaříme dobroty víc než kdy jindy, protože čím jiným si má člověk dělat radost v této době... Bun bo nam bo pokaždé vylepšujeme a už jsme na takové úrovni, že z některých vietnamských restaurací nám nechutná tolik, jako to naše domácí :)

Když se to ještě dalo skrz počasí, využívali jsme o víkendech možnost krátkých výletů v okolí Brna. Do údolí říčky Bobravy jsem se chtěla podívat od chvíle, co jsem na Instagramu zahlédla fotky z kamenného mostu a celkově z turistické stezky okolo říčky. Trasu jsme si naplánovali tak, že jsme jeli od nás z Osové autobusem 403 do Střelic, ze zastávky jsme došli k vlakovému nádraží a odtud se napojili na modrou turistickou. Po té jsme pokračovali až do Nebovid, odkud nám jel autobus 501 zpátky do Brna k Ústřednímu hřbitovu. Nachodili jsme přes 14 kilometrů!

I když podél trasy nenajdete žádné extra zajímavosti, tak to za to stojí. Pokud vychytáte nádhernou slunečnou sobotu, kdy na stromech ještě zůstalo nějaké barevné listí, připravíte si do batůžku sendviče a filtrovanou kávu do termosky, to všechno sníte a vypijete s kamarády na louce během toho, co do vás praží slunce, je to nádhera! Jo a vstup na ten most je na vlastní nebezpečí, je v dost hrozném stavu. Bylo mi z toho smutno, moc doufám, že je v plánu jeho oprava, byla by škoda ho nechat propadnout...

To jsem tak byla na home office u kamarádky a najednou mi píše šéfová, ať si jdu před dům vyzvednout Wolt, že mi něco přivezli. Vrátila jsem se úplně překvapená s pumpkin spice latté, čokoládovými cookies s mořskou solí a skořicovými šneky - to všechno z Rebelbeanu a to všechno dvakrát, i pro Danču. Kdybych vám měla vysvětlovat, co k tomu šéfovou vedlo, bylo by to na dlouho :) Nicméně k mému obrovskému překvapení po pár dnech následovala informace o mém povýšení na vyšší pozici - ze social media specialist jdu na social media expert :) Takže pokud tenhle rok stál za starou belu v mnoha ohledech, tak po pracovní stránce byl skvělej! / V listopadu se slaví Movember a tahle fotka vznikla do naší kampaně na soc. sítích. Fotila jsem ještě jednu i v říjnu, kdy se zase dává důraz na rakovinu prsu, ale tu jsem vám tady nesdílela. Tahle s knírkem mi přijde víc cool. Zajímáte se o tyto osvětové iniciativy?

Oliverka v září a říjnu trápily nějaké zažívací obtíže, na veterině jsem s ním byla častěji než by bylo zdrávo. Během toho, kdy s nemocí bojoval, něco málo zhubl. Teď už je naštěstí v pořádku, dopřáváme mu víc mňamek než obvykle, takže potřebné gramy už zpátky nabral. Poctivě to kontroluju na kuchyňské váze, a jelikož nemám nic vhodnějšího, vážím ho v pekáči :D Chápete tu ironii, králík v pekáči?! Ta fotka se dost povedla, jako kdyby koukal, jestli nepřibírá až moc a nevykrmujeme ho na pečínku :D / Další z gastro zážitků byly slávky č. 2, tentokrát už jsme si je nedělali v partě kamarádů, ale jen my dva s Tomem. I tak byly výborné a moc jsme si na nich pochutnali. V lednici nás čeká další várka, kterou tentokrát částečně spotřebujeme na jiné jídlo a jen ten zbytek si uvaříme tímhle klasickým způsobem. Stay tuned, brzy se tu objeví takový gurmet článek!

Procházka v Oboře Holedná je vždy dobrý nápad! Pravděpodobnost, že uvidíte divoká prasátka nebo volně pobíhajíci jeleny nebo dokonce obojí, je vysoká. My měli štěstí na docela velkou skupinu čuníků a jelikož si s Dančou ze sebe navzájem děláme srandu, že jsme prasátka (jsem schopná na sebe vylít vodu, když piju, na stůl, do klína nebo na tričko mi pravidelně spadne kus jídla nebo stříkne omáčka, apod. :D), musely jsme se s nima vyfotit. V oboře vznikla nedávno nová rozhledna, která by se snad měla na jaře otevírat, tak se těším!

A na závěr bych vám chtěla dát 2 knižní tipy, které už jsem sdílela ve stories na Instagramu. Divočinu jsem už pár let zpátky viděla jako filmovou adaptaci s Reese Witherspoon a od té doby jsem si chtěla přečíst i knižní předlohu. Konečně jsem se k tomu dostala a přečetla ji během týdne. Je to příběh mladé Cheryl Strayed, které se rozhodne přejít hodně těžkou trekovou trasu a překonat tím svoje životní strasti. Za sebe můžu doporučit oboje, jak knihu, tak film.

Druhou knihou, kterou ještě nemám dočtenou, ale už teď vám ji rozhodně musím doporučit, je Zrcadlový muž od dua Lars Kepler. Četla jsem od nich už Písečného muže a Hypnotizéra, Tom četl ještě navíc Playground, a všechno se nám náramně líbilo. Rozhodně se tyto knihy řadí k těm nejvíc top ze severské krimi literatury, ale připravte se, že ty příběhy jsou dost kruté a drsné, Seveřani rozhodně nic nezastírají a vykreslují všechno hodně reálně a naturálně. Děj se točí okolo únosů mladých dívek, které se ocitají kdesi na statku, kde jsou i několik let vězněné. Některé se pokusí o útěk a jsou zavražděny, jiné jsou nemilosrdně odsouzeny k smrti za rádoby prkotiny přímo na místě. A víc už si přečtěte sami!

A co momentálně čtete vy? Určitě se se mnou podělte o tipy v komentářích. Mockrát děkuju za přečtení článku, mějte krásný adventní čas a zase brzy u dalšího článku ahoj :)