Ahojte! Od posledního článku tady opět vznikla proluka a teď už tu máme září. Dny do naší svatby se už skoro dají spočítat na prstech obou rukou a my finišujeme poslední detaily a přípravy. Nejvyšší čas najít si v tom shonu volnou chvilku a sepsat pro vás druhou část svatebních příprav. V prvním dílu jste se dozvěděli všechno o místě, fotografovi a kameramanovi, vizážistce a kadeřnici, DJovi a květinách. Dnes vám prozradím něco víc o svatebních šatech, ženichově garderobě, prstýncích, dortu a sweetbaru, tiskovinách a hudbě k obřadu. Pojďme na to :)
Tím, že jsem nikdy o svatbě moc nepřemýšlela a neměla ji vůbec vysněnou, měla jsem za to, že ani nemám představu o tom, jak by měly vypadat moje svatební šaty. Ale člověk je hodně ovlivněný sociálními sítěmi a vlastně tu představu někde vzadu v hlavě má. Takže když jsem si začala prohlížet nabídku na webu několika svatebních salónů, rychle se ukázalo, jaký typ šatů se mi líbí nejvíc a který chci na svůj den D obléknout. Měla jsem sice vytipovaných pár salónů v Brně, ale tím, že jsem chtěla mít s sebou maminku (Kroměříž) a svědkyni (Přerov), v úvahu připadal ještě Svatební salón Karolína K. v Holešově. Mamka na něj slyšela dobré reference, web mají moc hezký, komunikace s paní majitelkou po telefonu probíhala hladce, tak jsem jednu květnovou sobotu prožila tu krásnou chvilku (o které asi v koutku duše sní všechny ženy), kdy jsem se cítila jako princezna.
Vyzkoušela jsem si všehovšudy sedmery šaty, skoro všechny na podobný styl, a nakonec to vyhrály ty úplně první. Jsem ráda, že jsme se na nich shodly s mamkou i svědkyní, a vím, že bych si je vybrala znovu, kdybych měla vybírat teď. A věřím, že si to řeknu i za pár let :) Samozřejmě vám je zatím neukážu, ale můžete se těšit na fotky po svatbě a zatím můžete hádat, jaké jsem si asi vybrala - dortové nebo jednoduché, s pořádnou vlečkou nebo jen lehce prodloužené, krajkové nebo hladké, s rukávy nebo bez? Nakonec jsem si je kupovala, nepůjčovala, kupodivu to vyšlo cenově lépe, i když započítám cenu za fitting na míru měsíc a půl před svatbou. V salónu Karolína K. jsem k šatům dostala i podvazek a za ty své tři návštěvy můžu říct, že je to tam skvělé a můžu je s radostí doporučit dál.
Tom si oblek vybral v Peek & Cloppenburg, včetně obou košilí - čistě bílé na obřad a vzorované na večer. Sedl mu krásně, jen potřeboval lehce zkrátit nohavice, což vyřešila jeho šikovná mamka. Takže nebylo potřeba nechat šít celý oblek na míru. Polobotky má, takže akorát dokoupil dřevěného motýlka a byl vybavený. Ti chlapi to stejně mají v tolika věcech jednodušší, že? :D
O prstýncích jsme měli oba celkem jasnou představu. Asi jako všechno ostatní jsme je chtěli co nejjednodušší, takže v podstatě jen hladký kroužek ve vhodné šířce, v dámské variantě možná s nějakým mini kamínkem, ale netrvala jsem na tom. Co se týče barvy zlata, já bych byla pro bílé, abych mohla nosit prstýnky u sebe, ale Tomovi se víc líbí a taky mu víc sedne žluté zlato. No a jelikož se mi moc nelíbí, když mají manželé snubní prstýnky každý v jiné barvě zlata (pak je to jak kdyby k sobě nepatřili, ale je to jenom můj pohled, souhlasit se mnou určitě nemusíte), tak jsem v tomto ustoupila a šli jsme do žlutého zlata, ovšem v matném provedení. Oběhali jsme několik brněnských zlatnictví, abychom si udělali přehled o nabídce, servisu a cenách, a nakonec jsme skončili u kroužků z Brilas. No a mně teď už jen zbývá rozhodnout se, jestli budu zásnubní nosit na druhé ruce nebo třeba na krku na řetízku. Jak to třeba máte vy, co jste vdané?
Dort a sladký bar jsme měli rozhodnutý už dopředu, ještě předtím, než jsme se zasnoubili. Dvě moje bývalé kolegyně totiž společně pečou jako DoPo cooking a vždycky, když do práce přinesly nějaké dobroty z vlastní produkce, bylo to výborné. Už jsem je tady v pár random článcích zmiňovala, měli jsme od nich ochutnávkovou krabičku a pak i narozeninový / zkušební svatební dortík. Dort budeme mít dvoupatrový, red velvet, polonaháč, zdobený květinami. Sladký bar bude mixem cupcakes, tartaletek, panna cotty a čoko pěny ve skleničkách, brownie, mini větrníčků a pusinek se slaným karamelem. Svatební koláčky nemáme ani jeden rádi, ale jsme spíš výjimka, tak i koláčky nakonec budou, jen to je v režii našich maminek :)
Zvláštní místo chci věnovat tiskovinám, protože spousta snoubenců s nimi ani v plánovaní (a budgetu) nepočítá, ale mají tam své nezastupitelné místo. Já jsem od začátku věděla, že si chci veškerou grafiku navrhovat a řešit sama. Tím, že k tomu mám blízký vztah a baví mě to, tak se mi nechtělo svěřovat to do rukou někomu jinému - přece ten pocit, že jsem si to udělala sama, až budu tiskoviny držet v ruce, bude k nezaplacení, ne? No a přesně tak to bylo :) Napřed bylo potřeba navrhnout samotné oznámení a doplňkové kartičky s pozváním ke stolu a žádostí o nehmotné dary. Po konstatování, že doma na tiskárně print takovýchto důležitých věcí nebude vypadat dostatečně dobře, jsem si našla stránky Výhodný tisk a objednala tisk tam.
Super je, že mají online editor a "svoji" grafiku si tam tak lehce navrhne v podstatě každý. A nebo jim můžete dodat vlastní tisková data jako já. Výroba i doručení je extrémně rychlé, takže i když si objednáte tu nejlevnější variantu s doručením do 7 dní, budete mít balíček doma o dost dřív. Další super věc je, že si můžete objednat vzoreček svatebního oznámení společně s vzorníkem všech pěti druhů papíru, na který se dá oznámení tisknout. Takže pokud si nejste jistí, takhle se doma v klidu rozhodnete a až pak zadáte kompletní objednávku. No a protože jsem s nimi byla fakt spokojená, rozhodla jsem se objednat i druhou várku - jmenovky na stoly a svatební noviny, s jejichž tvorbou jsem si taky vyhrála sama a moc doufám, že se všem budou líbit.
Tím, že nebudeme mít DJe na místě celou dobu, ale až na večer, bylo potřeba zajistit ještě zvlášť ozvučení obřadu. S tím nám pomohli na Gruntu Galatík i na zdouneckém úřadu, protože dcera zdouneckého starosty Maruška Drkulová hraje na piano a nejčastěji právě takhle ke svatebním obřadům. Dá se k ní zařídit ještě další hudební doprovod nebo zpěv, takže my budeme mít kombinaci piana a houslí. Řeknu vám, vybrat si skladby k usazování hostů, příchodu ženicha a nevěsty, výměně prstýnků + podepisování, gratulacím i odchodu od oltáře byl docela kumšt. Zvlášť, když ani jeden z nás není na ty romantické, zamilované písničky. Ale zvládli jsme to a jsme s výběrem moc spokojení!
P.S.: Budeme si říkat svatební sliby. Tuhle boudu jsem na nás ušila já (kdo jiný), protože mi ty úřední řeči a pouhé "ano" přijdou trochu suché a ne tolik osobní a intimní. Ale už mi nedošlo, že jsem hrozná cíťa a že to bude emočně tak vypjatá chvíle, že to asi nezvládnu říct bez slz a už vůbec ne bez toho, aby se mi třásly ruce a hlas. No, myslete na nás :D
P.S.2: Ne, podpis si netrénuju, prostě se poprvé jako Pekařová podškrábnu až tam na místě, nějak to dopadne :D
Jak se vám pokračování této mé zařizovací mini série líbilo? Vy, co jste už svou svatbu měly, jak probíhalo vaše zařizování? A vy, co si na svatbu teprve někdy v budoucnu myslíte, jakou máte představu o vašem dni D? Jako vždy se budu moc těšit na všechny vaše komentáře! Mějte se krásně, držte nám palce a těšte se na fotky a video - na Instagramu to budete mít jako první :)
Příspěvky
