Ahojte! Také nemůžete uvěřit, že už je konec listopadu, první adventní neděle za námi a Vánoce doslova za rohem? Mně naprosto nejde do hlavy, že tento příšerný rok, během kterého se moc dobrých věcí nedělo, utekl tak rychle. Ale asi je to dobře a doufejme, že ten příští bude lepší :) Tímto článkem bych vás opět chtěla vzít s sebou napříč listopadem a napsat vám o všech malých radostech, které mě potkaly. Tak pojďme na to!
Abychom si zkrátili dlouhé chvíle doma, objednali jsme si s Tomem pár deskových a karetních her. Nikdy jsme nebyli žádní nadšenci, moc toho neznáme, tak jsme pro začátek sáhli po klasikách - Kris Kros, Krycí jména, Výbušná koťátka a Munchkin. Kris kros hrajeme asi nejčastěji, protože to je nejlepší hra pro 2 lidi. Ale dost se Tomovi divím, že se mnou pořád ještě chce hrát, očividně mě konečně chce porazit, no ale prozatím jsem vždycky vyhrála já :) Aneb moje záliba ve čtení a luštění křížovek nese své ovoce, prokazuje se, že prostě mám lepší slovní zásobu a napadá mě víc slov. Jak jste na tom s Kris Krosem (případně Scrabblem) vy?
Samozřejmě si doma vaříme dobroty víc než kdy jindy, protože čím jiným si má člověk dělat radost v této době... Bun bo nam bo pokaždé vylepšujeme a už jsme na takové úrovni, že z některých vietnamských restaurací nám nechutná tolik, jako to naše domácí :)
Když se to ještě dalo skrz počasí, využívali jsme o víkendech možnost krátkých výletů v okolí Brna. Do údolí říčky Bobravy jsem se chtěla podívat od chvíle, co jsem na Instagramu zahlédla fotky z kamenného mostu a celkově z turistické stezky okolo říčky. Trasu jsme si naplánovali tak, že jsme jeli od nás z Osové autobusem 403 do Střelic, ze zastávky jsme došli k vlakovému nádraží a odtud se napojili na modrou turistickou. Po té jsme pokračovali až do Nebovid, odkud nám jel autobus 501 zpátky do Brna k Ústřednímu hřbitovu. Nachodili jsme přes 14 kilometrů!
I když podél trasy nenajdete žádné extra zajímavosti, tak to za to stojí. Pokud vychytáte nádhernou slunečnou sobotu, kdy na stromech ještě zůstalo nějaké barevné listí, připravíte si do batůžku sendviče a filtrovanou kávu do termosky, to všechno sníte a vypijete s kamarády na louce během toho, co do vás praží slunce, je to nádhera! Jo a vstup na ten most je na vlastní nebezpečí, je v dost hrozném stavu. Bylo mi z toho smutno, moc doufám, že je v plánu jeho oprava, byla by škoda ho nechat propadnout...
To jsem tak byla na home office u kamarádky a najednou mi píše šéfová, ať si jdu před dům vyzvednout Wolt, že mi něco přivezli. Vrátila jsem se úplně překvapená s pumpkin spice latté, čokoládovými cookies s mořskou solí a skořicovými šneky - to všechno z Rebelbeanu a to všechno dvakrát, i pro Danču. Kdybych vám měla vysvětlovat, co k tomu šéfovou vedlo, bylo by to na dlouho :) Nicméně k mému obrovskému překvapení po pár dnech následovala informace o mém povýšení na vyšší pozici - ze social media specialist jdu na social media expert :) Takže pokud tenhle rok stál za starou belu v mnoha ohledech, tak po pracovní stránce byl skvělej! / V listopadu se slaví Movember a tahle fotka vznikla do naší kampaně na soc. sítích. Fotila jsem ještě jednu i v říjnu, kdy se zase dává důraz na rakovinu prsu, ale tu jsem vám tady nesdílela. Tahle s knírkem mi přijde víc cool. Zajímáte se o tyto osvětové iniciativy?
Oliverka v září a říjnu trápily nějaké zažívací obtíže, na veterině jsem s ním byla častěji než by bylo zdrávo. Během toho, kdy s nemocí bojoval, něco málo zhubl. Teď už je naštěstí v pořádku, dopřáváme mu víc mňamek než obvykle, takže potřebné gramy už zpátky nabral. Poctivě to kontroluju na kuchyňské váze, a jelikož nemám nic vhodnějšího, vážím ho v pekáči :D Chápete tu ironii, králík v pekáči?! Ta fotka se dost povedla, jako kdyby koukal, jestli nepřibírá až moc a nevykrmujeme ho na pečínku :D / Další z gastro zážitků byly slávky č. 2, tentokrát už jsme si je nedělali v partě kamarádů, ale jen my dva s Tomem. I tak byly výborné a moc jsme si na nich pochutnali. V lednici nás čeká další várka, kterou tentokrát částečně spotřebujeme na jiné jídlo a jen ten zbytek si uvaříme tímhle klasickým způsobem. Stay tuned, brzy se tu objeví takový gurmet článek!
Procházka v Oboře Holedná je vždy dobrý nápad! Pravděpodobnost, že uvidíte divoká prasátka nebo volně pobíhajíci jeleny nebo dokonce obojí, je vysoká. My měli štěstí na docela velkou skupinu čuníků a jelikož si s Dančou ze sebe navzájem děláme srandu, že jsme prasátka (jsem schopná na sebe vylít vodu, když piju, na stůl, do klína nebo na tričko mi pravidelně spadne kus jídla nebo stříkne omáčka, apod. :D), musely jsme se s nima vyfotit. V oboře vznikla nedávno nová rozhledna, která by se snad měla na jaře otevírat, tak se těším!
A na závěr bych vám chtěla dát 2 knižní tipy, které už jsem sdílela ve stories na Instagramu. Divočinu jsem už pár let zpátky viděla jako filmovou adaptaci s Reese Witherspoon a od té doby jsem si chtěla přečíst i knižní předlohu. Konečně jsem se k tomu dostala a přečetla ji během týdne. Je to příběh mladé Cheryl Strayed, které se rozhodne přejít hodně těžkou trekovou trasu a překonat tím svoje životní strasti. Za sebe můžu doporučit oboje, jak knihu, tak film.
Druhou knihou, kterou ještě nemám dočtenou, ale už teď vám ji rozhodně musím doporučit, je Zrcadlový muž od dua Lars Kepler. Četla jsem od nich už Písečného muže a Hypnotizéra, Tom četl ještě navíc Playground, a všechno se nám náramně líbilo. Rozhodně se tyto knihy řadí k těm nejvíc top ze severské krimi literatury, ale připravte se, že ty příběhy jsou dost kruté a drsné, Seveřani rozhodně nic nezastírají a vykreslují všechno hodně reálně a naturálně. Děj se točí okolo únosů mladých dívek, které se ocitají kdesi na statku, kde jsou i několik let vězněné. Některé se pokusí o útěk a jsou zavražděny, jiné jsou nemilosrdně odsouzeny k smrti za rádoby prkotiny přímo na místě. A víc už si přečtěte sami!
A co momentálně čtete vy? Určitě se se mnou podělte o tipy v komentářích. Mockrát děkuju za přečtení článku, mějte krásný adventní čas a zase brzy u dalšího článku ahoj :)
Příspěvky
