Ahojte! Už jste si zvykli na psaní 2022 v datech? Já občas udělám chybu ještě i v březnu :D Kor když se ve vzpomínkách často vracím k loňskému roku, jako dnes, kdy s vámi chci sdílet poslední várku fotek a tipů z našich líbánek na Azorech.

Ponta Delgada

O Pontě jsem se zmiňovala již v předchozích dvou článcích, byla to naše výchozí destinace pro všechny cesty, byli jsme tam ubytovaní v obrovském hotelu VIP Executives. Na průzkum samotného hlavního města jsme se vydali v den, kdy počasí extrémně nepřálo, a taky jsme v jednu chvíli slušně promokli. Navštívili jsme ananasovou plantáž, kterou jsme měli přímo naproti našemu hotelu. Ponta Delgada je jediné místo na světě, kde se ananasy pěstují ve sklenících. A jde jim to tak dobře, že azorské ananasy se právem řadí k těm nejlepším a nejsladším na světě.

Do areálu je vstup zdarma, všude jsou rozmístěné QR kódy, pomocí kterých si můžete udělat self-tour a pročíst si, co vás zajímá. Na konci dostanete ochutnávku ananasového likéru a džemu, ve stánku s občerstvením si pak můžete zakoupit další ananasové dobroty. My ochutnali zmrzlinu a flambovaný ananas a oboje můžeme jedině doporučit! Dají se tam koupit i ananasy čerstvě odřezané z rostliny, lidi je brali po několika kusech, ale my jsme to vynechali, jelikož jsme je měli každý den na hotelu na snídani :)

V Pontě se taky náchází válečné muzeum, kam jsme nešli, protože já válečná témata obecně moc nemusím a navíc Tom v muzeu už byl pár let zpátky, když byli na Azorech s kamarády z Erasmu. No a dalším velkým lákadlem je rozhodně whale watching, výlety lodí na oceán za účelem sledování velryb a delfínů. Azory jsou jedním z mála míst na světě, kde se vám může poštěstit tyto kytovce vidět ve volné přírodě, takže těch poskytovatelů této služby je v Pontě požehnaně.

My jsme se rozhodli pro Mobydick Tours, ale i když mají všude super recenze, my odcházeli dost zklamaní. Jsou nejlevnější, slibují čtyři hodiny na oceánu a garantují, že pokud neuvidíte nic, taky nic neplatíte. My jsme se místo čtyř hodin plavili jen hodinu a půl a viděli jsme delfíny, velrybu bohužel ne. Oceán byl hodně rozbouřený, v naší skupince hodně lidí trpělo mořskou nemocí, tak se kapitán rozhodl radši se vrátit, ale vlastně to nikomu neoznámil. Na břehu od každého vybrali 30 € (místo plné ceny 40 €) a čauky. Takhle, pochopím, že velrybu jsme neviděli, to je příroda, které neporučíš. Pochopím i to, že jsme se radši vrátili, i když nám osobně špatně nebylo. Ale čekala bych poloviční cenu za ani ne poloviční čas strávený na oceánu a totálně nezvládnutou komunikaci... No nic, tohle nám v náš poslední den na ostrově sice dost zkazilo náladu, ale už jsme to dávno přešli. A vidět aspoň delfíny za to stálo, měla jsem slzy na krajíčku, když jsem je poprvé zahlédla, jak skákají v těch řadách vedle sebe <3 Fotky nemáme, ale video ano, můžete mrknout do mého výběru na Instagramu.

P.S.: Pokud chcete v Pontě dobré kafe, rozhodně si zajděte do Intz48 Coffee Roasters. A na koktejly do baru Ta Gente. Ostatně jsem to psala už v prvním článku :)

Praia Ribeira das Tainhas

Azory jsou ostrovy sopečného původu, a tak naprostá většina pláží má černý sopečný písek a kameny. Na ostrově Sao Miguel jsou určitě známější a větší pláže, ale my chtěli nějakou, která je blízko Ponty, jenom na doplnění našeho denního programu, nafocení hezkých fotek z pláže a otestování teploty oceánu. A to nám splnila tahle plážička, na kterou vede docela dost schodů shora z parkoviště. Většinu času jsme tam byli sami, pouze v jednu chvíli nás zaujal divný útvar trčící z útesu, přičemž jsme zjistili, že to je rybář s obřím prutem.

Furnas

Nebojím se tvrdit, že Furnas je asi nejvíc turistická oblast na ostrově Sao Miguel a možná i na celých Azorech. Je to způsobené hlavně tím, že se v této oblasti kumulují termální prameny, a tak je zde zřízeno hodně lázní a wellnessů. My jsme navštívili jak Parque Terra Nostra, botanickou zahradu, uprostřed které se nachází obrovský kruhový bazén s termály, tak Poca da Dona Beija, komerčnější místo, kde si pobydete maximálně hodinu a půl, ale čeká vás celkem pět krásně upravených bazénků s okolní vegetací jako v džungli.

Vstup do Terra Nostra stojí 8 € a můžete jít buď jen do termálů nebo si rovnou projít i celou botanickou zahradu, což jsme udělali my. Hrozně super bylo jezírko s ostrůvkem uprostřed, kam se dalo dojít suchou nohou po kamenech. A pak jsme taky poprvé v životě viděli eukalyptus! Už když jsme ke stromu přicházeli, ta typická eukalyptová vůně byla cítit. Co se týče termálů, byly to ty nejteplejší ze všech tří, které jsme navštívili - průměrná teplota 40 °C a z trysek tekla ještě daleko teplejší voda. A taky rozhodně obsahovaly nejvíce síry, a tím pádem nejvíce barvily plavky a kůži do žluta :D Naštěstí to šlo vyprat, i z mých bílých plavek.

Vstup do Poca da Dona Beija stojí 6 € a na rozdíl od Caldeira Velha, o které jsem psala v minulém článku, se nemusí rezervovat dopředu. Bazény jsou kaskádovitě umístěny podél termální říčky, čtyři z nich jsou horké (většinou 39 °C) a jeden studený (28 °C, tam se mísí horká voda se studenou). V jednom z těch horkých je vytvořený vodní převis, pod který když si zalezete, tak to máte jako venkovní saunu - nedá se pod tím moc dlouho vydržet :D Ani v Terra Nostra, ani tady nečekejte teplé sprchy, budete muset přežít ledovou vodu, abyste ze sebe smyli sirnatý smrad. Ale stojí to za to!

Furnas má samozřejmě i jezero, Lagoa das Furnas, okolo kterého se dá naplánovat hezká, dlouhá túra, kterou jsme i původně zamýšleli. Součástí je i opuštěný, zchátralý kostel. Napřed jsme chtěli omrknout vyvěrající prameny (tip: když tam jdete pěšky, neplatíte žádný vstup, ale vjíždějící auta musí dát 3 €) a pak pokračovat dál okolo jezera, ale zaujal nás přírodní park Grená hned vedle vyvěrajících pramenů. Napřed jsem se zdráhala jít dovnitř, ale po prozkoumání recenzí na Googlu jsem uvážila, že za těch 7 € to asi bude stát. Nakonec jsme tam strávili skoro tři hodiny a byla to asi nejkrásnější věc, co jsme na Azorech viděli <3

Vstupné 7 € platí při platbě kartou, jinak to je 10 €. Park byl otevřený teprve v zimě roku 2019 a doteď tam probíhají neustálé úpravy a vylepšování. Tato oblast byla dlouho zanedbaná a opuštěná, ale přitom skrývá tak nádhernou přírodu! K tamnímu vodopádu vedou stovky dřevěných schodů a pokud nejste příliš ve formě nebo nedejbože máte problémy se srdcem, radši tam nechoďte. Ale pro zdravé, zdatné jedince je to zážitek jak blázen! Pokud vám zbyde energie, dá se jít ještě výš, zdolat další desítky schodů a užít si krásnou vyhlídku na jezero Lagoa das Furnas. Další velká atrakce parku Grená je opuštěný hotel, který ale nikdy nebyl využitý, a teď je z něj slušná ruina - urbex. Podle různých průvodců je to nejkrásnější přírodní park na ostrově Sao Miguel a třetí nej na Azorech. Určitě tam běžte!

Faial da Terra - Salto do Prego, Sanguinho

A nakonec se přesuneme na úplný východ ostrova Sao Miguel, do oblasti Faial de Terra. Z této vesnice začíná jeden z nejznámějších trailů, který vede k vodopádu Salto do Prego a přes opuštěnou vesničku Sanguinho. Na cestě jsme potkali ne jednu, ale dokonce dvě skupinky slepic a kohoutů, kteří tam prostě žijí jen tak, na divoko v džungli! Ale očividně jsou zvyklí na turisty a na to, že jim hodně z nich něco hodí na zob, byli dost drzí :D Co se týče vodopádu, byl určitě nejmohutnější z těch všech, co jsme viděli, ale určitě ne nejhezčí.

Sanguinho je vesnička, která kvůli svojí nepřístupnosti bývala dlouhé roky opuštěná a dokonce se objevila i v dokumentu BBC. Za posledních pár let se jí Azořané opět snaží vdechnout život a dokonce i turisté si tam mohou zakoupit pobyt v jednom z typických domečků. Dolů zpátky do Faial da Terra vede klikatá cesta dlážděná velkými kameny s velkými rozestupy mezi sebou, takže i když je sucho, je potřeba po ní sestupovat velmi opatrně. V dešti bych tama fakt jít nechtěla!

A to už bude z našich azorských dobrodružství úplně všechno. Moc doufám, že jste si fotky a vyprávění užili a procestovali tuhle část světa aspoň částečně s námi. Dejte mi do komentářů vědět, které z míst vás zaujalo nejvíc a kam byste se chtěli podívat i vy. Mějte se krásně a snad zase brzy vám budu moct zprostředkovat nějaké cestovatelské zážitky :)

Ahojte! Taky vám přijde neskutečné, že za necelých 14 dní máme Štědrý den? Kam tenhle rok sakra utekl?! Mám pocit, že nic nestíhám, ale věřím, že v tom nejsem sama :D (Kdyžtak mě podpořte v komentářích, díky.) V dnešním článku se společně přeneseme z české zasněžené krajiny do vlhkého azorského klimatu aneb pokračování vyprávění o naší svatební cestě je tady! Pohodlně se usaďte a pojďte se mnou cestovat na místa, kde vedle sebe spokojeně může existovat listnatý, jehličnatý i palmový strom.

Sete Cidades

Naše první cesta vedla rovnou na tu asi turisticky nejznámější atrakci ostrova Sao Miguel, vyhlídky na sopečná jezera Sete Cidades. Jezera Lagoa Azul (modré jezero) a Lagoa Verde (zelené jezero) tvoří vrchol sopky Sete Cidades a na tuhle nádheru se můžete jít podívat pěkně shora z vyhlídky. Aby se vám výhled vybarvil v celé své nádheře, je potřeba vychytat pěkné počasí, což se nám jakž takž povedlo. Mlha totiž na Azorech ustupuje velmi rychle, takže stačilo vždycky chvilku počkat a výhled se krásně otevřel. Kolem celého sopečného kráteru vede turistická trasa, ale celou jsme ji nešli. Zkusili jsme od vyhlídky vystoupat ještě trochu výš, na vrchol Pico da Cruz, ale tam už byla mlha neprostupná. Jinak se většinou začíná od parkoviště u opuštěného hotelu, kam je vstup zakázán, ale samozřejmě si tam lidi cestu najdou, je z toho takový urbex. My se tam raději nepouštěli, ale věřím, že z těch horních pater ta vyhlídka na jezera musí být nádherná. Sete Cidades je určitě must-see, když budete na ostrově Sao Miguel.

Akvadukt & vyhlídka na pobřeží v Capelas

Po cestě od Sete Cidades k Ponta Delgada, kousek od vrcholu Pico do Carvao, najdete starý akvadukt, který je teď už porostlý zelení a stala se z něho atrakce. Moc hezké místo na focení, v okolí se nacházejí turistické trasy, tak se dá jít i na procházku. My jsme jen odstavili auto na krajnici, šli se pofotit u akvaduktu a pokračovali dál do městečka Capelas, kde jsme si ještě obešli četné vyhlídky na oceán (v portugalštině se vyhlídka řekne "miradouro" -  a že jich na Azorech najdete, slovo miradouro najdete fakt všude a lehce si ho zapamatujete).

Salto do Cabrito

Jeden z mnoha vodopádů, které jsme na Azorech viděli, a asi nejlepší volba, pokud se chcete pod vodopádem koupat. Buď se dá dojet jenom po geotermální centrálu, kterou lehce poznáte podle masivního sirnatého dýmu, který se odtamtud valí (a ano, pěkně to smrdí). Ti odvážnější mohou jet ještě dál a níž z dost strmého kopce s několika serpentinami, já osobně jsem byla ráda, že jsme auto nechali nahoře a tuhle cestu šli pěšky. Od vodopádu se pak dá jít turistickou trasou nahoru, podél vodovodních trubek až k vodní elektrárně a ještě dál. Po cestě jsme narazili na limetkovník, tak jsme si jednu utrhli a po večerech pak popíjeli Coronu s čerstvě utrženou limetkou :)

Chá Gorreana

Jediná čajová plantáž v Evropě - jak vám to zní? Že byste se tam chtěli podívat? Nedivím se! Rozhodně to stojí za to. Tenhle rodinný podnik je návštěvníkům k dispozici zdarma - můžete buď počkat na průvodce, který vám k pěstování a výrobě čaje i něco řekne a provede vás vnitřními prostory, nebo si udělat self-tour. V každém případě vás na konci čeká ochutnávka čajů (opět zadarmo) a obchůdek, kde si pak čaje můžete zakoupit nejen jako sypané nebo sáčkové, ale i v různých dalších produktech, třeba čajových cucacích bonbonech. Pak už je čas projít se mezi keříky - ty přímo u výrobny nejsou veřejnosti přístupné, ale ty naproti na kopci už ano, vedou od nich i četné turistické trasy. Doporučuju projít si keříky na kopci a zkusit tu nejkratší trasu, která vás zavede ke zchátralému vodnímu mlýnu a nakonec i k vodopádu.

Caldeira Velha

Na geotermály už jsem narazila - tím, že jsou Azory sopečného původu, je to tam naprosto běžná věc. Věřím, že na spoustu míst narazíte v panenské přírodě a můžete se v nich koupat v podstatě o samotě a zadarmo. Ale kdybyste přeci jen chtěli mít nějaké zázemí, spousta termálů je přístupných sice za peníze, ale s odpovídajícím servisem okolo. Jedním z těchto míst je Caldeira Velha, komplex tří bazénků a přírodního parku. Buď se dá jít jenom do parku bez možnosti koupání (3€) nebo all-in za 8€. Nicméně doporučuju rezervovat si lístky dopředu online, my jeli naslepo a ostrouhali jsme, takže jsme pak bookovali lístky na další den. Dva bazény jsou termální s teplotou 39°C a jeden je studený s teplotou 25°C, ale zase má vodopád. V areálu můžete být 2 hodiny a přišlo mi to tak adekvátní.

Lagoa do Fogo

Tak tohle, tohle byl zážitek. V překladu Lagoa do Fogo znamená ohnivé jezero, ale my jsme teda napřed hádali mlžné jezero (jakože z anglického "fog"), protože takovou mlhu jsem snad nezažila. Vyjet nahoru serpentinami autem mě stálo spoustu sil a i když nám bylo jasné, že neuvidíme absolutně nic, ani když slezeme těch několik stovek schodů shora k jezeru, Tom stejně chtěl jít. No, nestálo to za to, v tomto případě fakt ne :D Stálo mě další velkou spoustu sil se vyškrábat nahoru a ještě to opět serpentinami odřídit napřed ještě trochu nahoru a pak zase dolů... No ale když vychytáte počasí, je to nádhera, mrkněte sami na Google. Já, jak sami vidíte na fotce, se snažím si to aspoň představovat podle těch fotek z Googlu :D Tak třeba někdy příště :)

A to už bude pro dnešní článek všechno, zbytek míst, která jsme navštívili, si nechám na příští, poslední článek z Azor. Dejte mi vědět, co vás nejvíc zaujalo a kam byste se určitě vydali, kdybyste na Azory někdy jeli. Jako vždy se na vaše komentáře budu moc těšit, díky a mějte se krásně!

Co se vám vybaví, když se řekne Azory, případně Azorské ostrovy? My jsme se setkali s lidmi, co o nich nikdy neslyšeli a neví, kde jsou; s takovými, co aspoň mají tušení, že patří Portugalsku, ale neví, že jsou od kontinentální části Evropy tak daleko; a jen hrstka lidí ostrovy zná nebo na nich dokonce byla. Já patřila do první skupiny v podstatě do té doby, než jel Tom na Erasmus do Porta a výlet na Azory byl jedním z jeho pár výletů, co tam podnikl. Stačilo mi vidět jeho fotky a hlavně pak tohle boží video od jejich kamaráda z Maďarska, a věděla jsem, že se tam jednou taky musím podívat. Takže když jsme začali zvažovat, kam pojedeme na líbánky, tahle část světa byla hodně favorizovaná a nakonec vyhrála.

Pokud mě sledujete už delší dobu a čtete i cestovatelské články, asi vám muselo být jasné, že my prostě nejsme ten typ lidí, co by jel na líbánky na Maledivy, Seychely nebo do podobných "válecích" destinací. A už vůbec ne po skoro dva roky trvající cestovní pauze skrz covid, potřebovali jsme nějaké dobrodružství! Na to jsou panenská příroda Azorů, nezkrotný Atlantský oceán, nevyzpytatelné klima a všudypřítomná vlhkost, termální prameny a sopečná jezera přímo ideální. Vybrali jsme si přelom října a listopadu, kdy průměrná teplota ve dne i v noci (protože tam se to nemění jako u nás) dosahuje zhruba 17 stupňů, může hodně pršet a být mlhavo, ale zase už je po turistické sezóně. Nakonec jsme měli průměrně 20 °C, pršelo dost, ale oproti předpovědi přeci jen o hodně méně, než jsme čekali, a turisty jsme potkávali v hodně omezené míře. Byla to jedna z našich nejlepších dovolených a já se vám pokusím ty naše zážitky alespoň částečně shrnout :)

Letenky jsme si kupovali přes Kiwi hlavně kvůli tomu, že nám nešly nakombinovat přes jednu leteckou společnost tak dobře, abychom nemuseli v Lisabonu nebo Portu čekat víc než 3 hodiny. Takže nakonec jsme letěli Vídeň-Porto-Ponta Delgada přes Ryanair a zpátky Ponta Delgada-Lisabon přes SATA (azorská letecká společnost, ne nízkonákladová, takže jsme měli na palubě i občerstvení) a Lisabon-Vídeň přes Lauda Motion (takže vlastně Ryanair). Tím, že jsme chtěli konkrétní destinaci, dost konkrétní termín, a nebylo to všechno přes nízkonákladovku, nás letenky vyšly na cca 17 tisíc pro oba zpáteční. Což je určitě o dost víc, než jsme byli normálně zvyklí létat, ale zase když si vezmete, že to jsou čtyři 2hod+ lety, navíc s cestovním pojištěním a přikoupeným příručním zavazadlem (tím pádem priority odbavením), tak nám to přišlo adekvátní.

Ubytování jsme řešili přes Booking a z našeho porovnání nám nejlépe vyšel hotel VIP Executives přímo v Ponta Delgada, hlavním městě ostrova Sao Miguel a celých Azorů. Na těch osm nocí to zkrátka vycházelo dost podobně, jako kdybychom si brali nějaký penzion nebo AirBnB, navíc jsme měli snídaně a hotelový bazén, plus všechny hotelové služby okolo. Osm nocí pro oba se snídaní nás vyšlo na 14,5 tisíce.

Poslední věcí, kterou jsme rezervovali dopředu, bylo auto. Na Azorech se bez něj v podstatě neobejdete. Sice tam funguje i autobusová doprava, kterou se dostanete na ta nejznámější místa, ale ta svoboda auta, kdy si zastavíte u krajnice kdykoliv se vám zalíbí něco v okolí, co jste neměli v plánu, je k nezaplacení. Auto jsme bookovali přes Rental Cars, co patří pod Booking. Vyzvednutí na letišti, vrácení na letišti, na těch 9 dní nás to vyšlo na 4,5 tisíce. Na místě je potřeba dát dost vysokou zálohu (většinou okolo 1000€), jenom jsme bohužel netušili, že většina autopůjčoven akceptuje POUZE kreditní kartu a nic jiného. Tím pádem jsme byli nuceni dokoupit si jejich pojištění, které bylo pěkně drahé a na rozdíl od depozitu se vám nevrátí, takže nás půjčení stálo ve výsledku jednou tolik. Ještě je potřeba počítat s benzínem, my tankovali do Fiata Pandy za celou dobu jen jednu plnou nádrž (při dnešních cenách 45€) a poslední den jsme ho ještě umývali (5€). Až když jsme byli na místě, jsme se z Instagramu @chovi_travel dozvěděli, že existuje možnost kontaktovat nějakou paní, říct, že jste od Lukáše ze Slovenska a žádnou kreditku ani depozit nepotřebujete. Více info u něj na profilu ve výběrech, nám už to bylo k ničemu, ale berte to jako tip pro vás, kdybyste se někdy rozhodli na ostrov Sao Miguel letět :)

Sao Miguel je ze všech devíti obydlených ostrovů sice největší, ale i tak má rozlohou jen cca 750 km2. Z jednoho konce na druhý se tak dá projet za 2 hodiny. Pokud chcete být strategicky ubytovaní uprostřed a mít to na východ i západ zhruba stejně daleko, nejlepší je bydlet ve městě Vila Franca do Campo, případně v termální oblasti Furnas (i když tam už budete bojovat s kopečky a serpentinami). Ale ani vyjíždět z Ponty, kde jsme byli my, není špatné, i když je více na západ. Okolo ostrova vede rychlostní silnice, jejíž některé úseky jsou krásně rovné, ale většinou se i tato hlavní tepna slušně klikatí a ani tou stovkou tam prostě nepojedete. Azořani, na rozdíl od nás, tu rychlost fakt nepřekračují. A i když dost často prostě nepoužívají blinkry, dají se dobře odhadnout a jsou to zodpovědní řidiči. Provoz tam zejména mimo turistickou sezónu a mimo ranní a odpolední špičky ve větších městech je velmi řídký, mně se tam řídilo až na ty serpentiny dobře a připadala jsem si bezpečně.

Co se týče jídla, na snídaně jsme si většinou dost dopřáli, na obědy jsme chodili až kolem druhé, někdy i třetí hodiny, a na večeře jsme se odbyli buď pečivem a šunkou nebo někdy i zbytky z oběda, který měl být pro dva, ale reálně to byla porce tak pro čtyři :D Takže vám dobře radím, pokud uvidíte v jídelníčku něco pro dva a jste dva, dejte si to jen pokud máte fakt mega hlad nebo počítáte s tím, že si zbytek zabalíte a sníte později. A pokud jste tři nebo čtyři, nebojte se dát si jídlo pro dva - bude vám to stačit. My si dopřávali hodně mořských plodů - měli jsme grilované olihně, mušle nebo mix mořských plodů s rýží. Portugalská kuchyně je hodně masová, takže nesměla chybět bifana (vepřová marinovaná kotleta v bagetě většinou s bramborovými lupínky nebo hranolkami) a zkusili jsme i místní specialitu cozido - mix masa, klobás, brambor a zeleniny připravovaný pomalým vařením v zemi pomocí tepla z termálních vřídel. Z dezertů nesměl chybět pastel de nata, který je portugalský, ale na Azorech ne zas tak častý. Takže občas ho zastoupila fofa (něco jako francouzský éclair), pasteis de feijao (koláček plněný mandlemi a bílými fazolemi) nebo cokoliv z ananasu (skleníky, kde se azorské ananasy pěstují, jsme měli přímo naproti našemu hotelu).

Skoro nikde jsme neměli problém domluvit se anglicky, až na pár výjimek v jedné zapadlé restauraci nebo na benzince. A i když neuměli anglicky, stejně byli všichni hrozně pohostinní a vždycky jsme se nějak dohodli. Pokud si chcete pokecat s cool baristou, co umí anglicky fakt dobře, kafi rozumí výborně a ještě je zapálený do bitcoinu, doporučuju navštívit Intz48 Coffee Roasters. Pokud si chcete pochutnat na výborných koktejlech a zažít trochu toho nočního života v Pontě, doporučuju Ta Gente. Měla jsem tam koktejl Azorean Queen, který sice stál 15 €, ale byl to asi nejlepší drink, co jsem kdy měla. Spojení ginu a ananasového likéru je láska, proto jsme si nakonec oboje dovezli z duty free shopu domů <3

Poslední téma, které bych v tomto úvodním článku chtěla zmínit, jsou COVID opatření. Protože bez těch to cestování v dnešní době bohužel nejde. Dopředu jsme vyplnili příjezdový formulář, pro jistotu jak do Portugalska, tak hlavně i přímo na Azory. I když jsme očkovaní, raději jsme si před cestou udělali test, nikdy nevíte, jestli nebude užitečný, a hlavně očkování nezaručuje bezinfekčnost, jak se poslední dobou čím dál častěji ukazuje. Z naší zkušenosti ve Vídni ani v Portugalsku nikdo nic nekontroloval, až v Pontě na letišti po nás chtěli vidět COVID pass, naskenovali si QR kód z naší aplikace Tečka a úplně to stačilo. Po cestě zpátky už nikde nikdo nic nevyžadoval.

To by bylo pro dnešek všechno a příště už s vámi posdílím tipy na místa, která jsme během líbánek navštívili. Samozřejmě se neváhejte na cokoliv zeptat v komentářích :) Mějte se krásně a zase brzy ahoj!