Ahojte! Své předchozí vyprávění z Amsterdamu jsem skončila hned první den v centru města. Náš druhý den jsme začali půjčením kol z našeho ubytování a navigováním přes appku City Maps 2 Go směrem k Rijksmusuem. V Amsterdamu je těch muzeí hodně, ale tohle bylo hodně známé tím, že před ním stával nápis I Amsterdam, u kterého se denně fotily tisíce turistů. Ano, bylo, stával, fotily. Město se tomu rozhodlo učinit přítrž a rozhodlo se nápis opět po nějaké době rotovat. Jako správní turisti a Instagrameři jsme ale fotku s nápisem museli mít, tak jsme později toho dne využili našich kol a pěkně si za ním dojeli.
Já jsem ten den zvolila na kolo hodně stylový outfit, nicméně tu sukni jsem musela vytáhnout, i když počasí bylo všelijaké. Mám ji z Answear a je od Only, hodně příjemný materiál a super délka, mám tyhle midi ráda.
Jinak kola byla super! I když byla hrozně těžká a zdánlivě nemotorná, jakmile jste se rozjeli, pak už to jelo skoro samo. Přehazovačku to v plochém Amstru mělo skoro na nic, ale tak do těch mini kopečků nahoru na most a dolů z mostu se to hodilo. Super byly i ty košíky vepředu na batoh, masivní stojan a dva druhy zámků. Té husté cyklistické dopravy jsme se trochu báli, občas to bylo fakt o fous, zvlášť když nás v cyklopruhu předjížděly skútry nebo nedejbože taková mini vozítka alias městská autíčka. Ale přežili jsme bez úhony a já jsem si to ježdění teda dost užívala. Bez kol bychom toho neviděli rozhodně tolik!
Nesměli jsme vynechat květinové trhy, kde v tomto období byly bohužel už jenom umělé tulipány a všemožné cibulky na vysazení. Jednou se do Holandska musím podívat i na jaře, tulipán je moje nejoblíbenější kytka, tak už jenom proto. V jednom stánku měli i tyhle obří dřeváky, ve kterých Tom trval, že mě vyfotí. Ta fotka má na mém Facebooku nejvíc lajků z celého alba z Amstru :D Pointa je v tom, že mám velké nohy a prej mi ty dřeváky byly malé, haha.

Dále naše kola zamířila směrem k NEMO Science museum, což je vědecké muzeum v budově, která připomíná velkou loď a pod kterou normálně prochází dálnice. Architektonicky sama o sobě zajímavá stavba, vidíte, že nahoře je udělaná i venkovní terasa, kde se dá zadarmo posedět a dát si i jídlo nebo drink v rooftop baru. My s Tomem jsme šli i dovnitř do muzea, podařilo se mi totiž domluvit si volňásky přes kolegyni v Amsterdamu. Abych to uvedla na pravou míru, PPG (firma, kde pracuju) sponzorovalo vznik galerie, která patří k Nemu, a tak máme možnost tam získat volné vstupenky. V brněnské Vidě, ke které mi kolegyně Nemo přirovnávaly, jsem nikdy nebyla, tak jsem si říkala, že to stojí za to se do Nema dostat. A taky že jo!

No a nahoře z terasy vás čeká i krásný výhled na město. Kamarádi tam na nás čekali a i když ten den počasí moc nepřálo, na těch pár hodin vysvitlo sluníčko a jim se dokonce podařilo se mírně připálit :)
Pořádný hlad nás zahnal na něco k snědku. Už od minulého dne jsme měli vyhlídnutý stánek s hranolkami, kterých ve městě najdete nespočet. Nás zaujal Manneken Pis, hlavně tou dlouhou řadou, výběrem omáček (vybrat si ze 24 druhů 2 omáčky byl nadlidský výkon) a taky tím, že sídlí v Amsterdamu a jmenuje se podle sochy čůrajícího chlapečka z Bruselu. Dali jsme si ty největší hranolky - velikost Obelix - a k tomu dvě omáčky. Platili jsme okolo 7€ a najedli jsme se královsky oba. Doporučujeme jejich Manneken Pis omáčku ;)
Další zastávka byla trochu z ruky, úplně opačným směrem než cokoliv jiného, ale díky kolům nám to nevadilo. Aspoň jeden větrný mlýn jsme v Holandsku vidět potřebovali. Do tohoto se sice nedá jít na prohlídku, ale za to u něj funguje super pivnice Brouwerij'Tij. Tam jsme si dali do dvojice platíčko 5 decových piveček na ochutnávku, měl to tam na stole snad každý. I když většina z nich byla pěkně silných, v Holandsku naštěstí existuje tolerance 0,5 promile alkoholu :) Nějak na nás potom padla únava, tak jsme v kavárně vedle dali ještě kafe.
No a potom jsme konečně jeli vstříc nápisu I Amsterdam. Po cestě jsme potkali skupinku Čechů, kteří mířili stejným směrem, tak jsme se potom aspoň navzájem vyfotili. Nápis byl umístěn kousek od obrovského jezera / přehrady, tak jsme se prošli ještě kousek okolo a potom už jeli domů.
Třetí den jsme strávili s Tomem sami, protože kamarádi se rozhodli jet kousek za Amsterdam, do Zaanse Schans, na větrné mlýny. My jsme chtěli spíše pochillovat, takže jsme začali prohlídkou De Hallen. Jedná se o bývalý industriální prostor, který je teď předělaný na velké haly s designérskými obchody, kinem a indoorovým food marketem s různými restauracemi. Nechybí obchod s koly nebo denimová dílna, v rámci které funguje i nějaká škola pro začínající designéry džínových věcí.
Před kinem stojí vozítko se dvěma starými sedačkami, tak to úplně lákalo k vyfocení. Ještě, že jsem měla s sebou dálkový ovladač :) Jinak jsme na místo dorazili hodně brzo, oficiálně všechno otevíralo až v 11 a jídlo nám nakonec udělali až kolem 12. Takže jsme si ještě prošli trhy se vším možným okolo, podařilo se nám koupit známky a napsat pohledy. Posíláte ještě pohledy, když někam jedete?
Odpoledne jsme se ještě stavili na kafe, projeli jsme si spíš zapadlejší uličky a využili super tip od mojí kolegyně. V Amsterdamu totiž existuje několik tzv. hofjes, skrytých dvorků, které spojují prostranství před několika domy. Spousta z nich má tak nenápadný vchod, že o nich turisté moc neví. Nicméně pokud chcete uniknout rušnému centru plnému turistů, tohle je cesta :) Pár tipů najdete třeba tady.
Večer jsme si na chvíli odpočinuli na pokoji a později jsme ještě jeli do centra tramvají, abychom zažili Red Light District v plné parádě. Docela nás překvapilo, že skoro všechny ty holky za červenými závěsy měly v ruce mobil a ani se moc nesnažily tančit a někoho přilákat. Ale očividně to bylo jedno, protože když jsme procházeli okolo kolem desáté večer, spousta závěsů už byla zatažená... No, byli jsme rádi, že jsme viděli i tohle, ale shodli jsme se, že na takové věci už jsme jaksi staří :) A ty holky byly většinou hrozně umělé, achjo.

No a to je konec našeho dobrodružství! Museli jsme vstávat asi o půl 5 v noci, abychom stihli bus na letiště, letadlo nám letělo v 7:20. A tedy musím říct, že to bylo tak tak, ty kontroly byly hrozně zacpané a spousta lidí nerespektovala ani to základní pravidlo, že tekutiny musí být v průhledném sáčku a max. v objemu 1 litr. Jako kdyby letěli poprvé, no nic.

Doufám, že vás moje zápisky a fotky bavily! Plánujete ještě letos nějakou dovolenou? Nás čeká ještě na začátku listopadu Barcelona, na to se taky moc těšíme. Těším se i na vaše komentáře, díky za přečtení článku a mějte se krásně <3

Ahojte! Zdravím vás u nového článku a rovnou si dáme první část fotek a vyprávění z naší dovolené v Amsterdamu. Chtěli jsme tam jet už pár let, jenže jsme to nikdy nezrealizovali. Docela drahé letenky a fakt drahé ubytování nás vždy nakonec odradilo. Jenže tento rok, ještě v lednu, kdy jsem se učila na státnice, na mě vyskočily levné letenky z Prahy od Easyjetu. Takže jsme koupili zpáteční letenku za 1300 Kč na osobu a dovolená v srpnu byla jasná. Rovnou jsme koupili i Airbnb, které jsme na amsterdamské poměry sehnali za dost dobrou cenu. To znamená necelých 900 Kč na noc na jednoho, ale v ceně se snídaní a zapůjčením kol. A to se vyplatí :)
Nakonec se k nám přidali ještě kamarádi, tak jsme letěli ve čtyřech. Vycházelo to tak, že jsme letěli v neděli v poledne z Prahy a ve středu brzo ráno zpátky, takže jsme měli 2 a půl čistého dne na průzkum města. A i když jsem měla trochu obavu, abychom všechno stihli, nakonec to úplně krásně stačilo. Tím, že jsme měli půjčená kola a pořád na nich jezdili po městě, jsme viděli vše, co jsme chtěli.
Ten první půlden jsme každopádně ještě chodili pěšky, protože bezprostředně po přistání jsme dojeli vlakem do města (jedna cesta 5,50 €, ale je to nejrychlejší cesta na hlavní nádraží) a s batůžky se vydali rovnou trajektem na druhou stranu řeky Amstel. Trajektů jezdí několik přímo od hlavního nádraží, jsou zadarmo a můžete na ně i s kolem. Druhý břeh tvoří moderní část města, přičemž nahoře té vysoké budovy je obří houpačka, na které se dá houpat přes okraj střechy s rozhledem na město. Tam jsme teda nešli, samotný výstup nahoru stojí 14 € a za houpačku dáte ještě dalších 5 €.
Omrkli jsme i EYE Filminstituut, muzeum filmového umění, které se skrývá v architektonicky hodně zajímavé budově. Jinak si asi hned všimnete LGBT vlaječky, kterých nás v neděli provázelo městem beze srandy stovky, protože zrovna v Amsterdamu končil Pride festival závěrečným ceremoniálem na hlavním náměstí Dam. Zajímavá zkušenost, ale teda byli jsme rádi, že další dny už město bylo klidnější.
Prošli jsme kolem bývalých přístavních budov, které si zachovaly svůj industriální ráz a jsou rájem mladých lidí, designérských studií, kaváren a alternativních barů / restaurací. My jsme navštívili Noorderlicht a dali jsme si talíř plný různých malých snacků - sýry, salámy a klobásy, masové a zeleninové kuličky, olivy, pečivo a omáčky. Pak už jsme trajektem přejeli zase zpátky k hlavnímu nádraží a vydali se do té historičtější části města.
Na to, že v Amsterdamu není zrovna mnoho nějak významných památek, je prý čtvrtým nejnavštěvovanějším evropským městem. Můžou za to jistě malebné cihlové domečky, z nichž některé stojí tak nakřivo, že se člověk až diví, že nespadnou. Pak také všudypřítomné kanály a mosty přes ně, však se také Amsterdamu přezdívá Benátky severu. No a v neposlední řadě se do Amsterdamu jezdí pro to, že tam jsou některé věci legální a jinde ne :)


Nás nejvíc zajímaly křivé domky, kanály a mosty, těch jsme viděli fakt hodně. Prošli jsme se kolem kostela Oude kerk a nestačili jsme se divit, kolik bordelů jen okolo kostela jsme potkali. Dělali jsme si srandu, že ten kostel musí snad vysvětit každý den, kolik těch červených závěsů tam bylo :D
Většina domů v Amsterdamu je stejně jako v Benátkách postavená na kůlech a do hodně z nich se fakt dá dostat jen na lodi. Dokážete si představit, že byste ráno z domu vyjeli do práce na loďce? To je next level dopravy :)


Postupně jsme došli až k domu Anny Frankové, kam jsme si sice chtěli koupit lístek online, ale zaspali jsme to a nevyšlo na nás. Když jsem pak zpětně zjistila, že bych dala za 15min prohlídku 10,50€ a ještě bych nejspíš musela čekat ve frontě, i když mám lístek, tak už mě to vůbec nemrzelo! Na dům jsme tedy mrkli jen zvenku a stačilo. Stejně je z toho udělané moderní muzeum a na první pohled zvenku ani nevíte, který že teda dům to je. Google pomohl, je to tento (druhý nalevo od moderního vstupu do muzea).

Od domu Anny Frankové jsme se už postupně dostávali k našemu ubytování. A teda řeknu vám, ten půl den chození po městě s plným batohem stačil, pěkně nás bolely nohy a záda. Těšili jsme se, že ty další dva dny projezdíme na kolech. Kamarádi byli ubytovaní ještě dál od centra v hotelu, takže ti jeli tramvají a my to už došli pěšky.

Na konec připojuju ještě dvě fotky z centra, na první je královský palác / radnice na hlavním náměstí Dam, na druhé malebné zákoutí (škoda toho lešení) kousek od Rembrandtova domu a muzea. Příště se těšte na pokračování, ještě mám minimálně jednou tolik fotek a zážitků :) Jak se vám Amsterdam zatím z mých fotek líbí? Byli jste tam také? Jaký dojem ve vás město zanechalo? Budu se moc těšit na vaše komentáře, mějte se krásně <3