Budapest, so glad that we could have seen you still!

Ahojte! Doufám, že se všichni máte v rámci možností fajn, ještě na vás nevlezla ponorka a jste zdraví jak fyzicky, tak i psychicky. Já tím, že jsem zvyklá pracovat z HO každý pátek, tu situaci zvládám docela dobře, mám nastavený svůj režim. Samozřejmě ale tím, že jsme doma oba, v naší garsonce, a Tomova práce vyžaduje hodně telefonátů, tak je to těžké, ale dá se to.

Musím říct, že ještě než se COVID dostal do Evropy, cítila jsem v sobě pořád hořkost naší zrušené dovolené do Vietnamu. Postupně tu hořkost ale vystřídala neskutečná vděčnost za to, že jsme mohli ještě jet do Budapešti, že jsme to ještě vychytali. No a protože teď nemůžeme cestovat nikdo (a asi dlouho to tak ještě bude), tak nám zbývají alespoň ty články / videa / dokumenty. Dnes vám tedy chci povyprávět o druhé části naší dovolené v Budapešti. Pojďme na to!
Po snídani v apartmánu jsme zamířili na druhý břeh Dunaje. Vzali jsme to typicky přes Řetězový most a tentokrát jsme se rozhodli zaplatit si tu krásnou, starou lanovku nahoru ke hradu. Musím říct, že bylo dost otravné, jak se nás snažili odlákat prodejci alternativních dopravních možností, moc se nenechali odbýt a pořád si mleli to své - že budeme ve frontě čekat půl hodiny a zaplatíme tolik forintů jen za jednu cestu nahoru, přitom oni nás vláčkem vezmou i k Rybářské baště a zpátky, atd. atd. Bohužel to k těm turistickým místům patří.
Nahoře u hradu a dále u Rybářské bašty byla spousta lidí, sluníčko krásně svítilo, tak se nebylo čemu divit. Tom mi prozradil, že přemýšlel nad žádostí o ruku právě i u Rybářské bašty, ale byl rád, že to neudělal. A já koneckonců také, nebylo by to ono, s takovou masou turistů. Jinak ale samozřejmě výhled na parlament na protějším břehu stojí za to a snad nikdy se neomrzí. Právě tam vznikly i naše "oznamovací" fotky zasnoubení :)
Od Tomového kolegy jsme dostali tip na příjemnou kavárnu s výhledem na parlament - Steamhouse Cafe. Nachází se v budově bývalé tržnice v prvním patře a za tu fotku na Instagram s kávičkou a výhledem to stojí. Jinak nás ale jejich káva moc neoslovila. Na oběd jsme si zašli do typické maďarské restaurace na kuře na paprice. Měli jsme v mapě zaznačenou ještě kavárnu Espresso Embassy, tak jsme po obědě zašli na rychlé espresso tam. Chutnalo nám moc, tak jsme si koupili i zrnkovou kávu na přípravu V60 domů. A zaujala nás i čokoládovo-karamelová kostka (slaný karamel), která teda byla trefou do černého. Ohromně sladká, ale naprosto vynikající dobrota, doporučujeme!
Odpoledne jsme měli vyhrazené na relax v lázních. Dost dlouho jsme si pročítali různé recenze a od kamarádů a známých měli několik tipů na to, které jsou ty nejlepší. Nakonec jsme zvolili lázně Rudas, hlavně díky tomu, že mají na střeše bazén s výhledem na Dunaj. Celodenní vstupné nás vyšlo na 6900 forintů na osobu a ještě jsme si k tomu dokoupili za 700 forintů převlékací kabinku pro oba. Jinak je totiž v ceně jen uzamykatelná skříňka a na tu se docela dlouho čeká, pokud je nával - což u nás byl. V ceně máte vstup do tureckých lázní (bazénky s termální, léčivou vodou), saun, do klasického plaveckého bazénu (pouze s koupací čepicí) a do wellness části (bazén s bublinkami a masážními prvky a již zmíněný rooftop bazén).

V areálu jsme nakonec strávili 3 hodiny. Nejpříjemnější byl pobyt v termálním bazénu o teplotě 36°, jinak nejchladnější měl 28° a nejteplejší 42° (taková dost horká vana, ve které vydržíte ani ne 5 minut). Ten hlavní bazén má nad sebou kupoli s barevnými skly, přes které proniká denní světlo a hází to hezké odrazy. S lázněmi Rudas jsme byli moc spokojení! Jen tak pro info, zvažovali jsme ještě Gellert (ty jsou úplně nejznámější a asi i nejhezčí, cenově jen o něco málo víc než Rudas), Szechenyi (ty jsou i venkovní) a Király (nejstarší ve městě, cenově hodně dostupné, chodí tam prý hodně místní, nejsou tak turisticky profláklé, ale trochu jsem se tam bála hygieny popravdě).
Po relaxu v lázních nám vyhládlo, neměli jsme nic vytipovaného a já jsem měla mega hlad (a když já mám mega hlad, tak je to se mnou špatný, musím se najíst hned :D). Tak jsme nakonec zapadli do KFC na ulici Váci, svůj účel to splnilo. V pondělí ráno jsme se už museli sbalit, nakoupili jsme suvenýry domů (další klobásy, papriku a zrnkovou kávu z Kontaktu, kterou už jsme stihli doma vypít) a před odjezdem autobusu jsme zamířili do kavárny Budapest Baristas na brunch. Já jsem zvolila vejce benedikt, Tom si dal sendvič croque monsieur a oba jsme byli nadmíru spokojení.
Toť vše :) Jsem zvědavá, kdy na blogu opět přibyde nějaký cestovatelský článek, mám takový dojem, že po dobu pár měsíců sem budu přidávat maximálně výlety po Česku. Ale i na to se těším, stejně jsme to měli v plánu, protože s třítýdenní dovolenou ve Vietnamu už bychom nikam dál asi nejeli. Tak doufám, že se vám vyprávění z Budapešti líbilo a načerpali jste nějakou inspiraci. Budu se moc těšit na vaše komentáře a zase brzy u nového článku ahoj!

7 komentářů

  1. Jaké krásné vzpomínky na letní Budapešť ve mě tenhle článek vyvolal .. ♥ my tehdy byly s mamkou v lázních Szechenyi, jelikož nám je doporučil průvodce a popravdě jsme byly celkem zklamané. Budova sice nádherná, pěkný styl, siřičitých a solných bazénů, vířivek a všeho tam bylo opravdu požehnaně, i ten venkovní prostor hezký, ale bylo vidět, že jsou lázně už hodně staré a nejsou příliš udržované. Vážně nechápu, že tam někteří chodili bez pantoflí, protože ta zem byla vážně nechutná, všude vlasy a špína, omlácené dlaždičky, vše zrezlé .. no opravdu jsme nebyly příliš nadšené. Obzvlášť v porovnání s lázněmi v Rájeckých Teplicích, kde jsme byly nedávno a tam vše nádherně čisté a udržované. Tak si alespoň do příště budu pamatovat tvůj tip, kdybychom se tam někdy vydali ještě s přítelem. :)
    Jinak gratuluji k zasnoubení! :)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Já myslím, že to je obecně problém těch maďarských lázní. Že je sice super, že to chtějí nechat v původním stavu, ale těm hygienickým normám už to moc nevyhovuje... Ta Rudas byly ještě v pohodě, ta turecká část samozřejmě trochu horší, ale ta wellness část a střešní bazén supr. Tak pro příště doporučuju vyzkoušet! Ale teda měli jsme žabky, bez nich bych byla taky nesvá...
      A moc děkujeme, Oli! :)

      Vymazat
  2. Ahoj Aničko, no to je mi krásná zpráva gratuluju :) a děkuju za článek, právě dnes jsem se už měla procházet po Budapešti :D tak si budu muset počkat. Strašně jsem se těšila. Je hezký, že jste si to s Tomem užili

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Ahoooj Veru :) Moc děkujeme! Jejda tak to tě muselo i zamrzet, když jsi ten článek viděla... Moc mě to mrzí, myslím, že těch cestovatelských plánů, co musely být přerušeny, bylo a je spousta. Co se dá dělat, musíme vydržet! Drž se Veru :)

      Vymazat
  3. Och, prečo nám toto robíš! Teraz mám strašnú chuť ísť na výlet. :D

    Sabi z blogu Beautiful savage

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Tak to se omlouvám O:-) Musela jsem zužitkovat starší materiál na článek, jinak bohužel nemám moc o čem psát. Věřím, že spoustě lidem to udělalo radost, pocestovat si aspoň takhle virtuálně. Jiné to rozesmutnilo, že nikam nemůžou... No, musíme prostě všichni vydržet, nedá se nic dělat! Drž se, Sabi :)

      Vymazat
  4. Budapešť je nádherná, i já jsem vděčná, že jsme dovolenou stihly. :) A chápu, že jsi ráda i ty, i když to nebyl zrovna Vietnam. Upřimně na mě už ponorka jde a co tak pozoruji lidi, kteří mají HO a píši si s nimi, tak to vnímají někteří ještě daleko hůř než já, která nesmím vyjít ještě dva dny ani před dům:)
    Co se týká Budapeště, nevím jestli jsem gratulovala, ale tak gratuluji když tak ještě jednou! :) Jinak je nádherná, já tam byla s vejškou v rámci průvodcovské praxe a navštívili jsme právě ty lázně, jak zmiňuje holčina v prvním komentáři, v té době jsme si to užily, ale do wellness v Česku to mělo daleko...

    Somethingbykate

    OdpovědětVymazat

Děkuju moc za každý komentář :)