Co mi stáž ve Francii přinesla?

Ahoj! Už týden jsem zpátky v Česku, mám za sebou několik bilancí a zhodnocení francouzské stáže, takže je na čase to nějak shrnout i tady a završit tím mou povídací rubriku na toto téma. Pokud teda na mě nemáte ještě nějaké dotazy, na které případně ráda odpovím :) Když vám řeknu, že se mi ani vracet zpátky nechtělo, loučení s kolegy jsem pomalu obrečela a po cestě zpátky na mě padla hrozná nostalgie, tak vám asi bude jasné, že jsem ze své stáže byla nadšená, od začátku až do konce. A co teda vidím jako největší přínosy, které jsem si s sebou odvezla?

Zlepšení se v jazyce

S psanou formou francouzštiny jsem problém neměla, můj mentor mi sám řekl, že byl až překvapený z našich úvodních mailů, jak dobrou úroveň mám. Problém byl s mluvením, jako to ostatně má většina lidí, takže jsem doufala, že 3 měsíce ve Francii mě pořádně rozmluví. Jasně, před 3 lety jsem byla na Erasmu a strávila jsem ve Francii dokonce 4 měsíce, ale to bylo jiné, francouzštinu jsem spíš jen poslouchala ve škole a jinak jsme s erasmáky mluvili většinou anglicky. No a musím říct, že jsem nadšená z toho, že sama cítím velký posun od mého prvního dne na stáži k mému proslovu na závěrečné poradě a následně mé obhajobě stáže. Potvrdili mi to i všichni kolegové a hlavně mentor, který ze mě měl fakt radost, jak jsem se rozvinula :) No a díky tomu, že jsem organizovala evropské fórum a komunikovala hodně i v angličtině, tak si pořád udržuju svou úroveň i v tomto jazyce. V tomto spatřuju velký přínos oproti mým spolužákům, z nichž pouze pár z nich využilo během stáže i angličtinu a když jsme se o tom mezi sebou bavili, skoro nikdo si nepřijde, že by uměl stejně dobře francouzsky i anglicky. Tak třeba mi to přinese pak určitou výhodu na trhu práce, chtěla bych aktivně využít znalosti obou jazyků!

Rozšíření mezinárodních obzorů a kontaktů

Fórum NCG je super v tom, že poznáte spoustu lidí ze všech koutů Evropy, těžíte z pouhé přítomnosti v mezinárodním prostředí, kde se střetávají různé kultury, které ale sdílejí společnou myšlenku. Pro někoho, kdo třeba nemá moc zkušeností s cestováním a doposud nebyl moc otevřený poznávání jiných kultur, může být taková akce skvělým nakopnutím a může člověku otevřít oči, pomoci zbourat stereotypy a předsudky. Já tím, že ráda cestuju a poznávám, už jsem žila delší dobu sama v zahraničí a do budoucna bych dost možná chtěla pracovat v oblasti mezinárodních vztahů, už jsem předtím byla hodně otevřená, ale i tak jsem se třeba poprvé setkala s lidmi z Turecka, Gruzie, Arménie nebo Albánie. Rozšířila jsem si tak obzory o těchto národnostech a hlavně jsem díky NCG poznala partu skvělých lidí, se kterými jsme pořád v kontaktu. Samozřejmě je to super v tom, že pokud se budu chtít podívat do jejich města, můžu mít nejen lokálního průvodce, ale třeba i nocleh. A pokud někdo pojede do Brna, moc ráda nabídnu to samé! Někdo na ty mezinárodní kamarády moc není, já jsem ráda, že jsem si díky stáži rozšířila svou síť kontaktů :)


Ujištění se v pracovních kvalitách a lidských nedostatcích

Když mi ze začátku mentor říkal, že všechno dělám hrozně rychle a že mi musí vymýšlet nějaké složitější úkoly, myslela jsem si, že to říká jen tak. Vždyť přece každý úkol, co mi dal, mi zabral hrozně moc času, ve svém deníčku jsem měla pořád dlouhý to-do list a i když jsem odcházela ze své kanceláře často později než bych měla, tak mi pořád zbývalo udělat spoustu věcí. No ale když mi tohle říkal pořád a pochválil mě za to i na konci, když jsme bilancovali, tak na tom fakt něco bude. Uvědomila jsem si, že jsem vážně dobrá v učení se novým věcem, rychle pochopím, co se po mě chce, a práci dokážu odvést poměrně rychle a kvalitně, což asi nezvládne každý. Souvisí to i s mou dobrou organizací času, o tom jste si mohli přečíst TADY. Mám podobný feedback ze současné práce i z těch minulých, tak si říkám, že po ukončení školy asi fakt nebudu mít problém najít nějaké slušné pracovní místo.
Na druhou stranu, co mi mentor trochu vyčetl a co já sama v hloubi duše vím, je to, že musím do budoucna zapracovat na lidské stránce toho být někde zaměstnaná. Je sice super, že se dokážu plně soustředit na práci, ale nesmím zapomínat zajímat se o dění okolo sebe trochu víc než jen povídáním si s kolegy u oběda. Ono to dost souvisí s mým charakterem, jsem hodně nesmělá, trvá mi dlouho, než se v novém kolektivu rozkoukám, uvolním a otevřu. A většinou se na nic moc neptám, prostě beru věci tak, jak jsou - jak ve škole, tak v práci. A to je aspekt, na kterém musím zapracovat, protože kdy jindy být co nejvíc zvídavá a vstřebávat všechno, co se okolo mě děje, než jako student.

Nový pohled na francouzskou administrativu

Nejspíš každý, kdo někdy byť jen lehce přišel do styku s francouzskou administrativou, potvrdí, že jejich byrokracie je fakt strašná. Všechno hrozně dlouho trvá a přijde vám, že vyplňujete stokrát úplně nadbytečná lejstra. Člověk pak má tendenci zobecňovat tento názor na celý systém veřejné správy ve Francii a myslet si, že veřejné posty musí být nutně stereotypní a zkostnatělé. No a právě práce v oddělení mezinárodní atraktivity (Direction de l'attractivité internationale) Nantes Métropole mi dokázala, že existují i světlé výjimky, a že práce ve francouzské veřejné správě může být různorodá a kreativní. Samozřejmě se jedná spíše o samosprávné orgány veřejné správy, které nejsou do takové míry řízeny státem a mají určitou autonomii (jako metropole), ale jsem ráda, že jsem si tuhle skutečnost uvědomila a nezavrhla jejich VS úplně :)

Cestování a poklady francouzské kuchyně

No a abych skončila na veselou notu a vrátila se k zaměření svého blogu, nemohu než zmínit cestování a francouzskou kuchyni - obojího jsem si užívala dosyta a určitě to řadím k přínosům stáže, respektive celkově pobytu ve Francii! Pendlovala jsem mezi Nantes a Rennes a o víkendech jsem postupně navštívila Pornichet, La Baule, Saint-Brieuc, La Gacilly, Redon, Angers, La Rochelle, Tours a Vannes. Kromě Vannes si můžete všechny články přečíst na TOMTO odkaze, pokud vám nějaký unikl. Myslím, že jsme toho se spolužáky procestovali poměrně dost a v mém případě se to přidalo na už tak dlouhý seznam míst v Bretani, kterou mám teď projetou fakt dobře. No a francouzská kuchyně, hlavně ty jejich dezerty, o tom bych mohla básnit do aleluja :) Hodně jsem si užívala i ryby a mořské plody, protože ty si u nás dáte málokde a když už, tak ne vždy v dobré kvalitě. No a co by to bylo za pobyt v Bretani, kdybych nesnědla nespočet palačinek a slaných galettes! Jsem nadšená z toho, že v Albertu začali běžně prodávat pohankovou mouku, takže si budu moct galettes dělat i doma. Což mě přivádí k myšlence, že bych vám mohla nafotit a sepsat recept, zajímalo by vás to?

To už bude z dnešního hodnotícího článku vše, já doufám, že vás bavilo sledovat moji cestu a vstřebávat moje poznatky. Snad si v tom každý z vás něco našel! Budu se moc těšit na vaše komentáře, pokud se chcete ještě na něco doptat, jsem vám k dispozici :) Mějte se krásně a budu se těšit zase příště!

4 komentářů

  1. Skvělý článek, přepadla mne nostalgie a chuť na galettes. Pohankové mouky máme dost, jdu na to... :)

    OdpovědětVymazat
  2. Ani, já teď jenom lituju, že jsem po škole nikam neodjela, protože přesně tohle všechno mi chybělo po tom, co jsem začala pracovat. Věřím, že všechny zkušenosti zúročíš jak v osobním, tak potom dál v pracovním životě! Parádní článek ;)

    http://www.obycejny-blog.blogspot.com

    OdpovědětVymazat
  3. Opět skvělý článek, zážitky i super video :-) Měj se moc hezky :-)

    OdpovědětVymazat
  4. Skvělá zkušenost - a tak by to mělo být! Díky za náhled do francouzské administrativy. Přiznávám, že právě přebujelá byrokracie je důvodem, proč mě Francie nikdy příliš nelákala, co se práce týče. Jsem ráda, že existuje i někdo s pozitivní zkušeností. :)

    OdpovědětVymazat

Děkuju moc za každý komentář :)