Lyžování v Dolomitech | Tre Cime

Napsala - 17.3.19

Ahoj! Jak už jsem avizovala, stejně jako loni jsme na konci února vyrazili s kamarády do Itálie na lyžovačku. Bohužel nás tentokrát bylo méně, jeli jsme jen ve čtyřech (já, Tom a dvě kamarádky), ale i tak to zase byla skvělá zimní dovolená. Chci vám ukázat pár fotek a zase vám něco napsat o zájezdu a o tom, jak jsme se měli.
Zájezd jsme teda zase vybírali přes České kormidlo už někdy v listopadu. Nakonec padla volba opět na Dolomity, tentokrát oblast Tre Cime / Drei Zinnen, která je těsně u hranic Itálie s Rakouskem. Nalákaly nás hlavně dlouhé sjezdovky, celkově to je prý největší středisko v Dolomitech se 110 km sjezdovek. Pak nás taky zaujalo, že tam žije stádo sobů jako jediní sobi v Alpách. No a super byl i hotel, v ceně zájezdu byl wellness. Takže jsme zaplatili něco málo přes 6000 Kč a těšili jsme se na polopenzi, ubytování, dopravu, skipass a wellness v ceně.
Z Brna jsme tentokrát vyjížděli ještě později, až v 11 večer, na místo jsme dorazili před 8 hodinou. Cesta uběhla rychle, seděli jsme úplně vzadu na té pětce, tak jsme měli i všichni dost místa. Účastníci zájezdu byli většinou Brňáci nebo Ostraváci, tak půlka zájezdu se navzájem znala a skoro všichni byli naprosto typičtí Češi, což se nejvíc projevovalo klasicky na snídaních a večeřích... Raději no comment, my jsme byli spokojení sami se sebou ve čtyřech :D
Musím říct, že počasí nám neskutečně přálo, všechny tři dny jsme měli sluníčko, totální azuro. Až jsme si říkali, že ten poslední den teplota byla až moc vysoká a kvalita sněhu už šla dost dolů. Ale tak nikdy není všechno ideální, aspoň jsme mohli vždycky na oběd sednout ven na zahrádku, nahřívat se na horském sluníčku a k tomu upíjet Aperol Spritz. A to fakt není k zahození, dost jsme si to užívali.
První den jsem si dala na oběd něco typicky rakouského, co jsem ještě nikdy neměla a hrozně jsem se na to těšila - germknodel. Druhý den jsem měla těstoviny s nějakým zvěřinovým ragú, chuťově super, vzhledem to nebylo moc hezké, tak to jsem nefotila. A třetí den jsme měli všichni úplně top oběd, knodeltris, opět rakouský, bylo to trio knedlíků - jeden špenátový, druhý špekový a třetí houbový. Na to, jak malé to vypadalo, jsme z toho byli zasycení a nadšení na dlouho. A Aperol nebo v mém případě Hugo Spritz nesměl chybět. Bombardino padlo taky, Tom s Dančou si dali ještě napůl tiramisu. Jídlo v hotelu bylo takové průměrné, shodli jsme se na tom, že loni ve Falcade nám chutnalo víc.
Wellness nás dost zklamal, jednalo se o dvě pidi sauny tak pro 2-3 lidi, vířivku, která ani nebyla napuštěná a vypadala, že ji dlouho nikdo nečistil... Tak to jsme oželeli a řekli jsme si, že si raději brzy zase zajdeme v Brně do Maximus resortu. Což jsme si tuto sobotu ve stejné sestavě fakt splnili :)
Co se týče lyžování, od loňského roku jsem si konečně pořídila ty nové lyže a ostatní vybavení, tak jsem se těšila, až to všechno otestuju. Tom se mě snažil naučit carvingové obloučky, já se snažila to pochopit, okoukat a dělat taky, ale prý se mi to nedařilo úplně tak, jak by to mělo být. No, holt starého psa novým kouskům nenaučíš... Zkusím to zase další zimu a třeba to vypiluju :) Ale lyžovalo se mi fakt krásně, ani nohy z lyžáků mě tak nebolely jako loni. A hlavně jsem ocenila nové brýle, které se konečně nezamlžovaly. Sjezdovky byly docela fajn, našli jsme si takové, které nám vyhovovaly. Ale konstatovali jsme, že ve Falcade byly ještě příjemnější, tady v Tre Cime byly docela prudké i červené. Ale jednou jsme si sjeli nějakou sjezdovku, co patří pod Unesco, ta byla fakt vyloženě "kochací" a končila v údolí, odkud byl rozhled na krásnou přírodu, lesy a hory kolem. Krása!
Poslední den jsme si nakoupili italské dobrůtky s sebou domů a jelikož ve vesničce Sesto / Sexten, ve které jsme byli ubytovaní v hotelu, měli i místní sýrárnu, šli jsme si tam koupit parmezán (cca 200 g nás vyšlo na 3 € a něco málo) a bio alpské jogurty ve skle (jeden za 0,55 € a lepší jogurt jsme snad nikdy nejedli). Kromě toho jsme koupili speck, bresaolu (italská hovězí šunka, dali jsme si ji pak doma s rukolou, parmezánem a balsamico krémem - doporučuju) a levnou Lindt čokoládku.
Sečteno podtrženo, loni ve Falcade se nám líbilo o něco víc, ale i oblast Tre Cime je úžasná a za ty tři dny jsme si rozhodně nestihli celou prolyžovat. Jo a jmenuje se to podle pohoří Tre Cime (v překladu tři vrcholy), které ale rozhodně ze žádné sjezdovky, žádného úhlu, prostě odnikud, neuvidíte. Jen vás budou s*át ty siluety a fotky všude možně, na vlastní oči to spatří jen ti, co by si chtěli dát vysokohorský hike. No ale aspoň ti sobíci byli skvělí, dělají každé pondělí hromadné krmení, tak pro děti (a Aničku) ideální atrakce.

Co vy a lyžování / snowboard? Byli jste někde v zahraničí letos v zimě? Kam nám doporučíte jet příští rok? Budu se zase moc těšit na vaše milé komentáře. Mějte se krásně a brzy u dalšího článku ciao!

Mohlo by vás zajímat:

1 komentářů

  1. Milá Aničko, mě asi nejvíce nadchlo to jídlo :-), jelikož nelyžuji, ale fotky a příroda a obecně hory jsou nádherné a počasí je také povedené. Knedle na všechny způsoby, to bych si také dala líbit, je dobře, že jste si to užili po svém ... :-)

    OdpovědětVymazat

Děkuju moc za každičký komentář :)
Thank you for every single comment :)

Instagram