Ahojte! Zase jsem se nějakou dobu neozvala, měla jsem teď leden a únor náročný v práci, změnila se mi pozice a náplň práce, tak než jsem se do nových procesů a úkolů trochu dostala, nebyl moc čas na nic extra navíc. Nicméně tento článek mám tady rozepsaný ještě z loňska, je to můj poslední cestovní rest z extra nabitého října. Konečně jsme někam vycestovali i s Tomem, který to měl pracovně velmi turbulentní loni, tak to hlavně pro něj byla zasloužená dovolená, kterou jsme si oba moc užili.

Cesta do Gdaňsku je něco, co by se dalo zvládnout i autem nebo vlakem. Nicméně auto nepřipadá v úvahu, když jsem sama řidička a nemá mě kdo střídat, a vlaky bohužel nevycházejí tak dobře. Chtělo by to takový ten spací vlak přes noc, ale takové spojení jsme bohužel nenašli, a když už, tak s přestupy, a za pěkně drahou cenu. Nakonec nás tedy nejlépe vyšlo letět, sice z Prahy, ale přímo s Ryanairem. Zpáteční letenka nás vyšla na cca 1950 Kč na osobu. Z letiště se dá dostat buď autobusem nebo vlakem, my po cestě do Gdaňsku volili autobus a nebyla to ta lepší (i když o pár zlotých levnější) volba, takže zpátky jsme volili vlak - a to doporučuju i vám. Bus stál jedna cesta na osobu 4,80 PLN a vlak 7 PLN.

Ubytování jsme našli přes Airbnb, úplně nádhernou garsonku v klidné části u vody, včetně společné sauny pro celou budovu (ve které jsme byli celkem 4x za pobyt!) a hlídané recepce 24/7. To vše prosím pěkně za cca 1400 Kč na noc za oba, neber to. Horší byla dostupnost a obchody/služby okolo, z centra města tam vedl jediný zvedací most, který byl vždycky půl hodinu otevřený pro pěší a kola, další půlhodinu zvedlý na průplav lodí, takže si to člověk musel hodně hlídat, jinak si buď počkal nebo to musel hodně obcházet, což se nám i tak párkrát stalo. A nejbližší obchod byl právě na druhé straně tohoto mostu, ale tak s tím jsme se naučili počítat a když jsme potřebovali, nakoupili jsme cestou z města na ubytko.

Samotný Gdaňsk není nijak velký, alespoň to historické centrum ne, takže ho máte obchozený za chviličku. Na nějaké MHD zapomeňte, v centru stejně nejezdí, takže nejlepší je pěškobus :) Pro výhledy doporučuju vyšlápnout si na věž baziliky Panny Marie, kam sice vede víc než 400 schodů, takže si pořádně máknete, ale stojí to za to. Vstupné je 16 PLN na osobu. Další viewpoint je Góra Gradowa se skoro tak velikým křížem jako v Rio de Janeiro (akorát že vůbec :D) a roztomilými travnatými kopečky s nějakými bunkry nebo příbytky, skoro jako v Pánu prstenů. Zbylé pamětihodnosti projdete v rámci toulek centrem, za zmínku stojí ještě Stary Zuraw, historický jeřáb, který sloužil k manipulaci s loděmi (a který se objevil ve hře Zaklínač).

Na jídlo jsme si hned první večer vyhlídli food hall Montownia. Trefilo se nám to do vkusu tak, že jsme tam pak šli ještě dvakrát, pokaždé jsme si dali jiné jídlo z jiného typu kuchyně a hrozně jsme lamentovali nad tím, jak něco takového v Brně chybí. Neskutečně nás bavily malé cukrárny/zmrzlinárny Palce lizac díky svému, pro nás Čechy vtipnému, názvu. Na kafe jsme bohužel neměli moc štěstí, když už jsme podle appky European Coffee Trip narazili na výběrovou kavárnu, tak to kafe stálo 16 PLN a víc, naproti tomu v jiných kavárnách jsme si až tak nepomohli, pod 12 PLN moc nešlo sehnat ani espresso. Celkově ty ceny nebyly až tak příznivé, je to sice Polsko, ale tady ta oblast, kam míří hodně Skandinávců a celkově turistů, není až tak levná.

Mezi Gdaňskem, Sopoty a Gdyní (kterým se také říká Trojměstí) jezdí meziměstské vlaky, kterých jsme několikrát využili. Když už chcete dál, třeba na poloostrov Hel, musíte klasickými národními drahami. Jedna cesta z Gdaňsku na Hel nás vyšla na 42 PLN na osobu. V sezóně jezdí z Gdynie i trajekt, ale za ten si teda sakra připlatíte, zpáteční lístek stojí 135 PLN (versus vlak 60) a moc času si tím neušetříte. Za nás byl Hel velké zklamání, od známých jsme měli dobré ohlasy, jenže jsme pozapomněli, že všichni tam byli v sezóně, kdy to tam žije. Na konci října tam zdechl pes a atmosféra tam byla asi taková, jako když jdete v Brně na Prygl mimo sezónu :D Měli jsme i dost velký problém najít stánek, kde by brali karty, nakonec jsme tedy skončili jen s hranolky na oběd. Prošli jsme si hlavní promenádu, omrkli pár míst, kde byly ještě stopy po tancích a jiných válečných věcech, na chvíli sedli do cukrárny a za 2,5hod od toho, kdy jsme přijeli, už jsme zase sedali na vlak zpátky.

Gdynia nám ten dojem trochu vylepšila, je to moc příjemné přímořské městečko. Vyhlídkový spot se jmenuje Kamienna Gora a vede na ni lanovka zdarma. Shora se dá sejít přímo na hlavní pláž a projít se po přístavu - nám to vyšlo na západ slunce a bylo to kouzelné! Den jsme zakončili v pierogárně na asi těch nejlepších pierogách, co jsme kdy měli <3 Nacpaní k prasknutí jsme se odkulili na vlak zpátky do Gdaňsku.

Další den, další výlet, tentokrát do Sopot. Už jsme věděli, kterým vlakem jet, je to ta stejná trasa jako do Gdynie, jen kratší vzdálenost. Z nádraží dojít na hlavní promenádu trvá chviličku - tam doporučuju aspoň na chvíli se zastavit u Křivého domku a pak pokračovat směrem na pláž a zaplatit si vstup nahoru na maják, odkud máte pěkný rozhled. Pak pokračovat na molo, to je v Sopotech asi největší atrakce. My jsme si tam i na chvíli poseděli, nahřívali se na sluníčku a jenom nechávali ten ruch kolem nás plynout. Pak jsme pokračovali ještě kus po pěší/cyklostezce podél pobřeží a brzy zapadli do jedné z restaurací na oběd. Odpoledne jsme zvládli ještě kafíčko a pak vlak zpátky do Gdaňsku.

Značnou část posledního dne v Gdaňsku jsme strávili návštěvou Muzea 2WW, které má hodně architektonicky zajímavou budovu, ovšem samotné muzeum se nachází v podzemí. Vstup nás vyšel na 29 PLN na osobu, což na to, kolik času tam strávíte, je fakt krásná cena. Ze začátku jsme si expozici procházeli dost podrobně (i já, kterou historie a válečná témata moc nezajímají), ovšem když už jsme vevnitř byli víc jak dvě hodiny a já zjistila, že jsme si prošli teprve 7 místností z 18 a začínám mít hlad, zbytek jsem profrčela rychlostí světla :D A Tomovi řekla, že na něj počkám na konci v bistru, že si musím dát aspoň nějakou sušenku a kafe. Doporučuju tedy jít dovnitř najezení, fakt počítejte s tím, že 2-3hod se tam dají strávit úplně jednoduše, pro válečné fanatiky to bude klidně 4-5hod. Mají to udělané fakt skvěle.

Po obědě v Montowni (jak jinak) jsme ještě prochodili znovu centrum, nakoupili nějaké suvenýry, navštívili pár místních barů (doporučujeme horkou višňovku, kterou jsme si dovezli i domů), a to už bylo z našeho severského dobrodružství skoro všechno. Zamířili jsme i do oblasti pojmenované Stocznia (nebo jenom 100cznia), měli jsme na to dobré reference, že to tam žije a je to zajímavé tím industriálním prostředím, ale bohužel tím, jak bylo po sezóně, byla otevřená a přístupná už jenom vnitřní část. Tak třeba někdy příště. Pak už nás čekala jen poslední noc a cesta zpátky. Byli jste někdy v Gdaňsku a okolí? Jak se vám tam líbilo? Pokud ne, doufám, že aspoň fotoprohlídka a moje povídání podnítilo vaši touhu tam někdy jet. Díky moc za přečtení článku a budu se těšit zase příště :)

Dzien dobry! Ke klávesnici usedám po více než třech měsících a mám pocit, že už k vám ani neumím mluvit. Během pauzy jsem byla aktivní spíše na Instagramu, a to hlavně soukromě, blogování šlo úplně stranou. Částečně za tím vězí naše bytová situace, kterou jsme od přelomu roku řešili fakt intenzivně, částečně nebylo o čem psát, ale může za to i lenost, co si budeme. Pokud nemáte tušení, o čem to sakra mluvím, mrkněte na můj příspěvěk. Jakmile se nám rozjede rekonstrukce bytu, chtěla bych vám o tom reportovat jak na Instagramu, tak o tom sepsat i několik článků sem na blog. Sama na toto téma ráda koukám a čtu si o něm u ostatních influencerů, ví m, že je obecně oblíbené, a chci tu naši cestu mít taky zdokumentovanou a předat vám naše zkušenosti. Tak se máte na co těšit :)

No a můj polský pozdrav předesílá téma dnešního článku. Měla jsem možnost pracovně strávit několik dní v polské Vratislavi, a i když se jednalo o služební cesty, měli jsme s kolegy možnost město i trochu obchodit, navíc jsme navštívili pár skvělých podniků, kterých je Wroclaw plná, podobně jako Brno. Tak jsem si říkala, že vám ukážu pár fotek a předám nějaké tipy. Obecně výlet do Wroclawi moc doporučuju, z Brna je to po dálnici cesta na zhruba 4,5 hodiny přes Ostravu a jede se fakt dobře, rychle to ubíhá. Dostávat se tam vlakem nebo autobusem moc nedoporučuju, kolegyně to jednou absolvovala Flixbusem (což je myslím jediný aspoň trochu schůdný spoj s Brnem) a nikdy víc!

Wroclaw (já ten český ekvivalent moc nemusím, tak ho nebudu ve článku dál používat) je o něco větší než Brno, jak rozlohou, tak hlavně počtem obyvatel, jedná se o čtvrté největší polské město. Ale atmosféru má podobnou jako Brno, je to taky dost studentské město, kde to žije, gastro scéna je extrémně pestrá, najdete tam i typy kuchyní, co v Brně ne (my třeba byli v gruzínské restauraci - jednu takovou sice v Brně máme, ale ve Wroclawi jich je hned několik). Historická část je rozhodně hezčí než v Brně, navíc tu pohodovou atmosféru města dokresluje i řeka Odra - města, kudy protéká velká řeka, mám fakt ráda - a takovou specialitkou jsou všudypřítomné sošky trpaslíků.

Hlavní dominantou Wroclawi je určitě Rynek, hlavní náměstí se starou i novou radnicí a kostelem. Okolo řeky stojí za projití oba ostrovy, Písek i Tumský ostrov, spoustu významných budov najdete i na nábřeží Odry. Za zmínku stojí Raclawické panorama, panoramatický obraz, vystavovaný v rotundě, speciálně postavené pro tento účel. Docela známá je i wroclawská zoo, včetně tzn. Afrikária - oceánaria věnovaného africké fauně a floře. Za sebe rozhodně doporučím Galerii neonů ve večerních hodinách, je to v podstatě vnitroblok, kde na budovách okolo jsou umístěné neonové nápisy z různých, již zavřených, hotelů, podniků, apod. Tímto způsobem se alespoň nevyhodily a zůstala na ně zachovaná vzpomínka. Průchody mezi domy okolo zdobí četné murály, takže pokud máte rádi pouliční umění, budete stejně jako já nadšení.

Příběh na pozadí wroclawských trpaslíků je hodně zajímavý, spojený s protikomunistickým hnutím, určitě doporučuju si ho přečíst. Sošky trpaslíků se v souvislosti s tím začaly ve Wroclawi objevovat od roku 2001 a doposud jich existuje přes 360. Největší koncentrace je rozhodně v centru okolo Rynku, zaručuju vám, že jakmile si všimnete jednoho, pak už je uvidíte všude. Super na tom je, že jsou vždycky nějakým způsobem spojení s místem, na kterém se nachází. Třeba takový, co je před knihkupectvím, si čte knížku. Další před budovou banky si vybírá peníze z automatu. My dokonce před naší PPG fabrikou máme jednoho s plechovkou barvy Dekoral, který se jmenuje Dekoralek :) Existuje i mapa trpaslíků, u některých sošek je i vysvětlení, proč vznikly. Za mě super turistické zpestření a rozhodně by se daly vymyslet skvělé venkovní hry nebo teambuildingy s hledáním trpaslíků, pokud už něco takového dávno neexistuje.

Co se týče jídla, určitě máte s Polskem spojené pierogi, knedlíčky plněné různými náplněmi. Na ty si určitě zajděte do pierogarny Stary Mlyn, my jsme si na nich moc pochutnali, i pití měli skvělé a obsluha byla moc milá. Ze začátku jsem nakousla tu gruzínskou kuchyni, na tu můžu doporučit podnik U Gruzina, dávali jsme si tam jak chinkali, opět knedlíčky, plněné různými směsmi a horkým vývarem, tak i tradiční chaczapuri, taková v podstatě pizza nebo calzone, kapsa plněná slaninou, sýrem a vajíčkem. Všemi deseti doporučuju Woosabi, asijskou restauraci, co se specializuje na bao buns, opět knedlíčky (:D) s masem a zeleninou na asijský způsob. Moc fajn bylo i bistro Pochlebna, takového něco na styl brněnského Soul bistra mi to přišlo.

Další wroclawskou specialitou jsou tzv. flaming shots, různě naximované druhy alkoholu do větších či menších panáků, často i s nějakou specialitkou typu gumídek, práskací prášek, cukrová vata, apod. A často právě obohacené o zapálení alkoholu, něco jako B52. Takových barů je po centru hned několik, třeba Chicas & Gorrilas.

Na ubytování vám bohužel tipy nedám, to jsme měli zajištěné firmou, ale věřím, že různých cenově příznivých Airbnb nebo ho(s)telů na Bookingu se najde dost. Obecně Polsko je pro nás Čechy dost levné a Wroclaw není žádnou výjimkou. MHD bych vůbec neřešila, všude se dá dojít pěšky. Pro fanoušky Harryho Pottera ještě taková sranda, že všude po budovách v centru najdete velké písmeno W, co mi hrozně připomíná Wizarding World, navíc na hlavním náměstí je i specializovaný HP bar, kde měli zrovna zavřeno, když jsme šli okolo, ale ráda bych se tam někdy příště podívala!

Schválně mi dejte vědět, jestli jste tohle město někdy navštívili a pokud ano, jak se vám tam líbilo? Já po dvou návštěvách byla nadšená a z fleku bych si dokázala představit tam na nějakou dobu žít, město si mě fakt získalo. Budu se těšit na vaše komentáře a díky za přečtení článku! :)

Ahoj! Dnes jsem tu s pokračováním článku z našeho výletu do Krakova. Minule jsem skončila u toho, že jsme si v židovské čtvrti dali oběd i izraelskou kávu. Potom jsme na kolech dále pokračovali po Mostě zamilovaných (něco jako Pont des Arts v Paříži se zámečky), na jehož nosné konstrukci byly zavěšeny různé sochy v pohybu.

Dojeli jsme až na Plac Bohaterów Getta, což je náměstíčko, po kterém jsou rozmístěny kovové židle, symbolizující transportované Židy. Toto místo totiž v letech 1941-43 zažilo transport Židů, kteří tehdy bydleli v ghettu. Kdo máte rád černý humor - vidíte tu spršku na naší společné fotce? Já ji na náměstí napřed neviděla a když mi Tom řekl: "Zlato, já jdu do sprchy.", tak jsem na něj úplně vytřeštila oči. V souvilosti s tímto místem vás totiž napadají jiné věci.

Když už jsme měli půjčená ta kola, rozhodli jsme se, že je využijeme naplno a že si zajedeme i na poněkud vzdálenější Kopiec Kosciuszki, ze kterého získáme krásný výhled na celý Krakov. Napřed jsme z města najeli na hrozně pohodovou cyklostezku, která vedla okolo obrovské travnaté plochy, kde lidi relaxovali, to se nám moc líbilo. Pak přišla ta horší část, kdy jsme nemohli trefit nějaký značený nájezd ke kopci, a tak jsme nakonec vytlačili kola do kopce, nechali je zamčená a lesem pokračovali dál nahoru. Přišli jsme úplně odjinud, než by turisté asi normálně měli přijít, ale aspoň to bylo dobrodrůžo :D
Zaplatili jsme si 10 zlotých (studentské vstupné) a okolo uměle vytvořeného kopečku jsme vystoupali úplně nahoru. No co vám budu povídat, ten výhled za tu veškerou námahu vážně stál :)

Takto kopec vypadá zespodu, je dost strmý, spadnout z té pěšinky, co vede okolo, byste asi nechtěli. No a protože jsme začínali mít hlad, opět jsme využili kola a zajeli si zase zpátky do židovské čtvrti na takové prostranství, kde stály různé food trucky a prodávalo se tam chutné street food jídlo. Tohle všechno uvidíte ve vlogu :)
A v té stejné ulici stál i tento starý autobusek, který jsem prostě musela vyfotit, jak byl rozkošný! Okolo 8. hodiny jsme vrátili kola, v supermarketu si nakoupili jídlo na ráno a šli jsme domů.
Poslední den v Krakově jsme začali tím, že jsme si sbalili a vyklidili pokoj, naštěstí zavazadla jsme si v bytě mohli nechat až do večera, kdy nám jel autobus zpátky do Brna. Došli jsme opět do samého centra a uvědomili si, že nemáme fotku na hlavním náměstí, tak jsme to napravili.

Pořádně jsme prošli i Floriánskou ulicí, což je hlavní nákupní třída v Krakově, ale nám to tak vůbec nepřipadalo. Prostě obyčejná ulice. Ale na jejím konci se tyčí Floriánská brána, kterou se pak vchází k Barbakanu, a ta stojí za vidění :)


Na hlavním náměstí ten den zrovna probíhal pochod jezevčíků, což byla očividně velká událost, protože ta koncentrace lidí byla neskutečná. V pochodu šly stovky jezevčíků a viděli jsme tam i cizince - Holanďany s vlaječkama v dřevácích, takže nejspíš jde o mezinárodní akci a letos byla v Krakově. No nevím, jaký na to máte názor vy, ale jezevčíci navlečení v příšerných oblečcích, které kolikrát ladily s nějakým kusem oblečení páníčka?! To mi přijde minimálně divné, ne-li úchylné :D

Mrkli jsme i na Maly Rynek, což je zmenšená verze hlavního náměstí hned za katedrálou sv. Marie. Je to fakt pár kroků od Rynku Glowneho, ale ten klid od turistů je znatelný! Na oběd jsme ten den zvolili burgery v Bobby burgeru, což opět uvidíte ve vlogu.
Cestou jsme narazili na obchod s plyšovými medvídky, před vchodem byl tenhle obrovský méďa v noční košili. Infantilní Aniččino já se s tím hned muselo vyfotit :D
Přes náměstí Jana Matejki, kde se nachází pomník neznámého vojína (taky vám přijde, že v každém městě je minimálně jeden takový pomník?), jsme došli až k nákupnímu centru Galerie Krakowska, kde jsme strávili celé odpoledne. Já si pokoupila nějakou extra levnou kosmetiku, což už jste mohli vidět v new in článku, a nějak nám to uteklo. Večer jsme si pak vyzvedli zavazadla, odevzdali klíče a šli čekat na Polski bus. Ten měl opět půl hodinové zpoždění, a když uvážím, že vůbec nikde na světelných cedulích ten bus nebyl uvedený, tak jsme se trochu vystresovali, že už neodjedem domů :D Všechno ale nakonec dobře dopadlo a náš výlet do Krakova hodnotím jako extra vydařený!
A kdo toho ještě nemá dost a chce o našem výletu vědět úplně všechno (včetně ukázky toho, jak vypadal náš byt, co jsme pili a jedli, jak jezdíme na kolech, atd.), tak kouká na vlog. Spousta z vás mi psalo, že je Krakov překvapil, že netušili, jak krásné město to je. To mě fakt těší, tak snad to i zrealizujete a podíváte se tam taky :) Budu se těšit na vaše komentáře!

Ahoj! Výlet do Krakova byl pro nás výjimečný a nový hned v několika ohledech. Tak zaprvé jsme jeli s Polskibusem, polským dopravcem, který je známý svými šíleně nízkými cenami jízdenek. Cesta z Brna do Krakova a zpátky nás tak oba dohromady vyšla na 500 Kč. Jako pardon, ale to je skoro levnější než jedna cesta do Prahy! Po naší zkušenosti musíme konstatovat, že tento dopravce rozhodně není tak spolehlivý jako Regio Jet, protože jak v Brně, tak v Krakově měl zpoždění, a když se vám nikde neukazuje, že by nějaký takový bus vůbec měl jet, tak jste docela na nervy... Ale za tu cenu se není čemu divit, ani tomu, že nás po cestě dvakrát někdo vytroubil. No, Poláci jako řidiči, co k tomu dodat :D Druhé "poprvé" pro nás bylo ubytování přes AirBnb, vždycky jsme o tom jen slýchali od ostatních, tak jsme to tentokrát sami zkusili. A bylo to skvělé. Byteček 10 minut pěšky od centra, nádherný, moderní, uklizený, s milým hostitelem a masážní sprchou s možností pustit si v ní rádio. A cena? 780 Kč za noc za oba, zůstávali jsme dvě noci. Kdybyste o tom uvažovali, TOHLE je pokoj, kde jsme byli. A když se zaregistrujete na AirBnb přes TENTO odkaz, dostanete slevu na vaše první ubytování a já taky dostanu nějaký ten kredit na další cestu :) Další věcí, kterou jsme zkusili poprvé, bylo objevování města ze sedla půjčeného kola, ale o tom později. No a taky jsme si tak trochu zapomněli vyřídit pojištění do zahraničí, ale pšššt.

Po příjezdu a ubytování se jsme hned vyrazili objevovat město a nezačali jsme nikde jinde než na hlavním náměstí, které se jmenuje Rynek Glówny. V jeho středu se nachází budova známá jako Sukiennice, která funguje jako takové tržiště. Uprostřed po celé její délce najdete stánečky, kde se prodává všechno možné.

Kostel Mariacki na náměstí je nádherný a celému Rynku dominuje.
Přes Plac Szczepanski (Štěpánské náměstí) jsme se pak vydali do Bunker Café, zrelaxovat se a dát si pívo (Tom) a frappé (já). Po cestě jsme potkali tohle rozkošné kolo, které mělo sedátko potažené látkou s plameňáky. How cute is that?!



Tom si našel "svou" ulici, a tak má u ní dost podobnou fotku jako já u "své" ulice v Budapešti. Schválně to můžete porovnat - TU je článek, který fotku obsahuje :)
Kolem Floriánské brány jsme přes tohle krásné prostranství prošli až k Barbakanu a došli jsme k fontáně v parku Planty. Ten park je výjimečný tím, že je kruhový a obíhá tak celé historické centrum Krakova dokola. To se nám fakt líbilo, že to mají tak ohraničené.

Druhý den jsme si pujčili již zmíněná kola, a to konkrétně v Krk bike rental na ulici sv. Anny (jo, mám ulici i v Krakově). Se studentskou slevou nás dvě kola půjčená na celý den (10-21hod) vyšla na 90 zlotých, což je 580 Kč. Ze začátku to vypadalo, že moc daleko nedojedeme, kola totiž mají široká řidítka, košík vepředu, pouhé 3 převody, to dámské brzdí pohybem šlapadel dozadu, a jsou hrozně těžká. Ale jakmile na ně nasednete, jede to skoro samo, sedlo to má hrozně pohodlné, že jsme skoro ani po tom celém dni necítili, že by nás bolel zadek.
Nejprve jsme zamířili ke královskému hradu Wawel, kola jsme tedy museli nechat před komplexem, dovnitř se může jenom pěšky. Prošli jsme to kolem oválné věže a domečků s břečťanovou stěnou, to miluju.


Vyfotili jsme pár fotek, vypili skoro celou zásobu vody a šli se na chvilku schovat do stínu. No jo, jedem na dovolenou skoro v půlce září, abychom nechytli takové vedro jako loni v Itálii, a ono stejně svítí jak o život :D

"A mám to i s papežem!" prohlásila jsem vítězoslavně po vyfocení této fotky. Wawel je fakt nádherný a pro ty z vás, koho to zajímá, určitě stojí za to jít i dovnitř na prohlídku.
My jsme pak zamířili do židovské čtvrti Kazimierz, ale řeknu vám, že dostat se tam byl celkem porod. Všude samé zákazy vjezdu! Při toulkách jsme ale narazili na tento zajímavý židovský street art.

Nakonec jsme dojeli k synagoze, viděli jsme i svatebčany a dovnitř jsme jen nakoukli, zrovna tam probíhala mše. Vlastně ve všech kostelech zrovna probíhala mše, když jsme tam chtěli jít :D
No a to už byl čas na oběd. Na internetu jsme si našli článek s tipy na levné a autentické jídlo, a tak jsme najisto zamířili do Chederu, což je židovské bistro / kavárna. Na doporučení jsme si dali Mezze, takový talíř se 6 dipy a jejich speciálním chlebem - 25 zlotých pro oba (uvidíte ve vlogu). A zkusili jsme i izraelskou kávu servírovanou v konvičce - 12 zlotých / 350 ml. Byla hodně kořeněná, plavaly tam kusy pomerančové kůry, určitě tam byl i skořice, hřebíček, apod. Popravdě se to bez cukru nedalo pít, s cukrem už to bylo ok, ale hodně silné. Každopádně to byl super kulinářský zážitek, to bychom v Brně jen tak neochutnali :)

Tady pro dnešek skončím, těšte na druhý díl našich toulek po Krakově a pro ty z vás, co raději koukají na záběry, budu mít samozřejmě i vlog. Tam uvidíte i záběry z našeho bytu a spoustu dalšího, co se na fotky nevešlo. Jak se vám tento článek líbil? Byli jste také v Krakově? Nebo někde jinde v Polsku?