21/07/2019

Ahojte! Červenec je skoro fuč a já jsem ještě ani nestihla zrekapitulovat červen pomocí random fotek nastřádaných v mobilu. Tak to pojďme napravit, je toho tentokrát fakt hodně, červen byl po hodně stránkách super měsíc :)

Začali jsme ho s Tomem večeří v nově otevřeném vietnamském bistru Ca Phe Co a poprvé vyzkoušeli i bun knedlíčky s trhaným masem, nakládanou zeleninou a koriandrem. Čerstvé závitky s krevetami jsem tam od té doby měla snad při každé návštěvě, stejně tak ledový čaj s mangem. Tom zkoušel i vietnamskou kávu se salkem, já z jedné z dalších návštěv určitě můžu doporučit i tu s kokosovým mlékem. Ca Phe Co se rychle vyhouplo mezi špičku, kdo jste tam ještě nebyl, určitě zajděte :) / V půlce června proběhly velkolepé oslavy 100 let Masarykovy univerzity. Každá fakulta měla v sobotu svůj program a potom odpoledne se absolventi sešli na výstavišti a program pokračoval tam až do závěrečného ohňostroje Ignis Brunensis.
S kamarády jsme si užili super sobotu, i když teda bylo vedro k padnutí, což způsobilo, že jsme nakonec ohňostroj vynechali a unavení radši už jeli domů. Ale co bylo super - byla otevřená vyhlídka na věži u pavilonu G, která normálně není vůbec přístupná. Tak jsem ráda, že jsme toho využili a mrkli se shora nejen na moji ECON MUNI fakultu :) Byli jste taky na festivalu MUNI 100?
Ten stejný víkend jako festival MUNI 100 probíhaly i tradiční Slavnosti moře od Oceanu48. Nikdy nám to s Tomem nevyšlo, tak tentokrát jsme se rozhodli konečně jít. Dali jsme si oba krevetovou asijskou polévku a já potom těstoviny s krevetami (asi je vám jasné, že krevetky miluju) a Tom burgera s lososem. Hlavní jídla super, polévka nás bohužel zklamala, ale i tak hodnotíme akci dobře a je super, že jsme se zas po dlouhé době podívali na Kraví horu. / V červnu jsme konečně byli s Oliverkem poprvé venku! Napřed se mu to moc nelíbilo a hlavně nechtěl mít na sobě kšírky, ale po nějaké době si docela zvykl a vesele hopsal na trávě a požíral okolo všechno, co šlo. A vypadal u toho takhle rozkošně, jako vždy :)
K těmto fotkám vám musím dát background, souvisí totiž se změnou práce, kterou momentálně procházím. Už ke konci dubna jsem se díky kamarádce začala zajímat o místo v Communications týmu u nás v PPG. Myslela jsem to spíš někdy do budoucna, ale příležitost přišla dřív než bych já nebo kdokoliv jiný čekal, a tak jsem se zkusila přihlásit na pozici Social Media Specialist. Víte, že jsem něco podobného dělala na stáži na fakultě a tak nějak mě to táhne tímto směrem i díky blogu. No a světe div se, ono to vyšlo! Takže teď se v červenci zaučuju a ještě napůl dělám "starou" práci a od srpna už budu na full time v novém týmu :) S tím souvisí i to, že jsem byla hned pozvaná na každoroční setkání celého týmu z Evropy, které se letos konalo kousek od Břeclavi. Tam jsem poznala nový tým a měla možnost konečně navštívit Café Fara v Klentnici, místo, které jsem doposud jen obdivovala na Instagramu. Jeli jsme tam na večeři, zvolila jsem paštiku z krůtích jater jako předkrm a zelený chřest s křepelčími vajíčky a holandskou omáčkou jako hlavní jídlo. Ten foodstyling je neuvěřitelný, chuť byla taky výborná. Café Fara fakt stojí za to :)
No a z Břeclavi jsem se jen vytočila doma, sbalila si věci a vyrazila s kamarádkami na pár dnů do Vysokých Tater. V plánu byly dvě tůry po horách, ale počasí nám bohužel vůbec nepřálo, tak jsme to musely nakonec zkrouhnout jen na procházky po horách. Ale i tak to stálo za to, příroda tam je nádherná! Ubytované jsme byly v Popradu, kam jsme se dostaly Flixbusem přímo z Brna. (Sice přímo, ale cesta na 5 a půl hodiny... Ale i tak to vycházelo nejlíp!)
První den jsme se vydaly električkou do Starého Smokovce, odtud ještě kousek nahoru, zubačkou na Hrebienok. Ten den pršelo fakt hodně, takže jsme si daly jen krátké kolečko, sjely zpátky do Smokovce na oběd, kafe, a jely zpátky do Popradu. Na druhý den to bylo trochu lepší, tak jsme jely až do Štrbského plesa, odkud jsme šly procházku k Popradskému plesu. Tam jsme daly oběd a byly jsme rády, že jsme zrovna schované, protože se rozpršelo fakt festovně!
Pak jsme šly jinou cestou zpátky ke Štrbskému plesu, daly kafe a jely zpátky do Popradu. Jak jsme odjížděly, začala padat solidní mlha, takže i tohle nám skvěle vyšlo. Večer jsme se pak odměnily pořádnými bryndzovými haluškami, protože bez nich by výlet do Tater nestál za to. Tatranský čaj jsme samozřejmě také měly k dispozici po celou dobu O:-)
Kousek od našeho bytu máme možnost si jít zahrát minigolf, tak jsme to v červnu konečně šli zkusit. Sice jsem obě kola prohrála, ale ne nějak potupně. A bylo to super, musíme jít brzo znovu. Co vy a minigolf, hráli jste to někdy, baví vás to? / A napravo další gastronomické poprvé - poke bowl. Havajské jídlo, v podstatě miska rýže, čerstvá ryba (tuňák nebo losos), různá zelenina, mořská řasa, omáčka, sezamová semínka atd. My jsme byli v 3F by Mori, kde poke bowl stojí 169 Kč, a i když to nevypadáte, najíte se z toho hodně. Do těch letních veder ideální léto, když nechcete pořád jen saláty. Zkoušeli jste už poke bowl?
Poslední červnový víkend jsem trávila s rodiči v Kroměříži. Teď, když už mám svoje auto, a zatím je v Kroměříži, se vždycky, když tam na víkend jsem, snažím vymyslet nějaký výlet, abych trénovala řízení. Tak jsme s rodiči jeli do Modré, mrknout do tamního skanzenu a Živé vody - areálu s rybníkem a podvodním tunelem, kde je možné mrknout na ryby, co žijí v českých rybnících. Na fotce dole vyza velká, největší česká ryba, větší než pořádný sumec.
Jinak ta cesta do Modré byla fakt výživná. Vůbec mi nedošlo, že budu muset jet přes Kostelany a Bunč, tedy přes docela strmé kopce, pořád nějaké stoupání, klesání, zatáčky. Pro řidiče začátečníka fakt skvělá průprava a trénink, samozřejmě mi to zdechlo v tom největším kopci! I přes mamčin hysterický záchvat, že určitě sjedeme někde ze srázu, se mi podařilo v klidu nastartovat, kopec vyjet a jet v pohodě dál. A po cestě zpátky už jsem se cítila daleko líp a zvládla jsem to krásně :)
Nalevo vstup do areálu Živé vody s krásnou levandulovou zahrádkou, nalevo pak už zase Brno. Na Moraváku k Joštovi přibyl teď na léto tatíček Masaryk, protože v Moravské galerii se můžete jít mrknout na výstavu k tomu 100letému výročí MUNI. My tam byli v rámci muzejní noci a teda řeknu vám, za peníze bych tam nešla, nic extra zajímavého tam není. Ale socha Masaryka je super, ta se mi líbila, už když byla loni součástí výstavy o první republice na brněnském výstavišti.

Tak jo, tolik asi k mému červnu! Jaký měsíc jste měli vy? Potkaly vás taky nějaké zajímavé životní události? A byli jste někde na výletě nebo dovolené? Budu se moc těšit na vaše komentáře. Mějte se krásně a zase za týden ahoj <3

2 komentářů

  1. Tak to jedlo vyzerá skvelo, poke bowl som ešte neskúšala, ale musím sa k nej už nejako dostať, vyzerá to skvelo.
    xxx Alexandra z MS ALWAYS LATE

    OdpovědětVymazat
  2. Aničko, ještě jednou gratuluju ke změně práce a doufám, že se ti tam bude líbit 😉

    http://www.obycejny-blog.blogspot.com

    OdpovědětVymazat

Děkuju moc za každý komentář :)