Poznatky z Erasmu - Francouzi

Když vycestujete do cizí země, je nad slunce jasné, že budete potkávat lidi, co tam žijí, ať už na úrovni každodenního života (prodavači, číšníci, řidiči autobusů, úředníci) nebo na úrovni malinko bližší (spolužáci ve škole, do jisté míry učitelé). Taky je jasné, že tihle lidi mají jinou mentalitu a jinak se chovají. A je na vás, jestli vám to sedne nebo ne. Já vám v dnešním článku popíšu, jak se chovají Francouzi a jak mně to sedlo (nebo ne..).
Začnu třeba prodavači v obchodech. U nás za kasou sedí lidi, kteří tam sedět nechtějí a dávají to sežrat každému zákazníkovi. Minimálně tím, že se tváří jak kakabus. (Tady se omlouvám všem, kterých by se to mohlo nějak dotknout, samozřejmě existují milí pokladní!) Tady se na vás pokladní usmějí, kolikrát i zavtipkují (naposledy mi pokladní řekl třikrát dobrý den, asi jsem se mu líbila) a nakonec vám VŽDY popřejí hezký den/večer. 
Číšníci jsou trochu zvláštní případ. Tady jsou restaurace otevřené jen na oběd a jen na večeři, takže tam je většinou plno. A číšník nestíhá. A když nestíhá, samozřejmě se s vámi nebude vybavovat, jenom vám v rychlosti donese menu, nechá vás vybrat, zapíše si objednávku, donese a odnese, donese účet a konec. Někteří se naštěstí ptají, jak vám chutnalo, ale není to pravidlem. Přijde mi, že tady číšníci prostě dělají svoji práci, ale nepřidávají k tomu nic ze sebe, nic navíc. Ok, v pohodě. Velký problém nastává, když neumíte francouzsky, ale to už je věc druhá..


Pak jsou tu řidiči autobusů. Tady (minimálně v Rennes) se nastupuje výhradně předními dveřmi a řidič se zdraví. To mi přijde moc milé. Problém nastává, když je autobus narvaný a lidi na to prdí. Řidič vykoukne z kukaně a začne řvát "Avancez vers le fond!", což už tak milé není. No a občas vám nezastaví na zastávce, i když máte zmáčklé STOP. Ale tohle, i horší věci, se dějí i u nás, ne? (Zaujímavost o busech - mají tu hodně řidiček, skoro bych řekla víc než řidičů. Jo a v busech hraje hudba, není to úžasné?)
Fajn, doteď to bylo docela v pohodě. Dostáváme se k úředníkům. Už asi tušíte, že tady se to zlomí. Francouzská administrativa je příšerná! Jsou to strašní puntičkáři, takže když něco chcete, musíte vyplnit milion papírů. Ale než to vůbec dostanete, dost si počkáte. Trvá jim to hrozně dlouho. Každopádně po nějaké době si zvyknete, já si musela zvyknout tím tuplem, když tenhle obor vlastně pak budu studovat a nejspíš v něm pracovat, haha :D Ovšem na co si nezvyknu, je ten jejich přístup. Nejlépe to vidím u nás na kolejích a lidech, co pracují na sekretaritátu. Každému tvrdí něco jiného, klidně i v jeden den řeknou dvěma lidem úplný opak. Šla jsem si vyřizovat datum odjezdu a závěrečnou prohlídku pokoje a chtěla po nich druhou deku s tím, že mi je zima. Všechno v pohodě. Kamarádka Češka, co moc neumí francouzsky, tam šla ten samý den se stejnou věcí a úplně ji poslali do háje. To je další věc - jakmile neumíte francouzsky, zachází s vámi ještě hůř!!! Hrozní nacionalisti, fakt, že jo.
Když mi ukradli ten foťák, musela jsem jít na policii to nahlásit. Policajt mě vyslechl, na něco se mě poptal, vytiskl protokol, nechal mě ho podepsat a tečka. Sama jsem se musela zeptat, co mám dělat dál, jestli musím sama kontaktovat pojišťovnu, jinak by mi nic neřekl. A v protokolu vůbec nebylo napsané všechno, co jsem mu řekla. Jestli kvůli tomu nedostanu peníze z pojistky, grrrr! Ten samý přístup mě čekal na kolejích - akorát jsem vyplnila prohlášení o krádeži, bylo mi řečeno, že to akorát pošlou na ředitelství, aby o tom věděli, ale nic dalšího neudělají. Nemají právo na prohlídku pokojů a policii a pojišťovnu musím kontaktovat sama. Jo, tak děkuju moc!
Takhle laxní ale nejsou jen úředníci. Rezervovala jsem přes booking.com ten úžasný hotel v Paříži, ze kterého mi nebyli schopní potvrdit rezervaci. Musela jsem tam 5 dní přes příjezdem zavolat, jak se to teda má, jinak bych neměla jistotu, že máme kde spát. Když jsem si domlouvala spolujízdu do Paříže, chlap mi taky nebyl schopný napsat místo setkání a místo, kde mě v Paříži vyhodí. Musela jsem ho urgovat třikrát, než mi odpověděl. A pak ještě přijel o 40 minut později.. Skoro to samé se spolujízdou pro Toma, jenže to bylo večer před tím dnem, kdy měl jet a pořád jsme nevěděli přesné místo, kde máme být, ani typ auta a velikost zavazadel. Uf.
To nejhorší pomalu přichází. Učitelé to tady mají taky dost na háku, příklad za všechny je jeden, který si v klidu celou přednášku žvýká žvýkačku, ale tak nechutným způsobem, že u toho mlaská. A mluví do mikrofonu!!! Slova jako "merde" a "putain" jsou u něj naprosto běžná. A vrcholem pro mě bylo, když si na semináři pokuřoval z e-cigarety a u toho s námi mluvil. Na to už nemám slov.
A nakonec si zanadávám na moji úžasnou skupinku. Jak už jsem psala ve článku o škole, projekty ve skupinách tu jsou naprosto běžné, takže na jednom semináři jsem ve skupině se 4 Francouzi a máme pracovat na projektu. Máme chat na FB, kde se domlouváme. Jenže my se vlastně nedomlouváme. Oni totiž nedělají lautr nic, úplně na to serou. Jednou už jsem se hodně naštvala a napsala jim, jak si to jako představují, že já jsem tady na Erasmu a přece já nebudu ten iniciátor, který je bude urgovat k tomu, aby něco dělali?! A jelikož jsem na jedné hodině chyběla, tak jsem se ptala, co dělali a co máme dělat na příště. Zobrazeno všemi. Nic, žádná odezva. Doteď máme udělaný jenom takový nedbalý plán práce a nějaké zdroje, ovšem za 3 týdny máme prezentovat finální projekt (min 15 stran) a já jsem vážně zvědavá, jak tohle všechno dopadne.

Tak co na to říkáte? Překvapení? Nebo jste to od Francouzů čekali? Já musím říct, že hlavně kvůli nim a jejich přístupu a chování jsem spadla ze svého obláčku. Má představa, že bych tu jednou mohla bydlet a žít, se rozplynula jako pára nad hrncem. A teď chci ještě víc navštívit Švýcarsko a zjistit, jak to chodí tam. Víte, že jsem původně chtěla na Erasmus tam, ale nevyšlo to. Tak doufám, že se tam brzo i tak podívám a nezklame mě to tak jako Francie :)

Do komentářů mi prosím napište, jestli jste se ve Francii nebo i jiné zemi setkali s podobným chováním. Prostě chci slyšet vaše zážitky, moc ráda si tyhle komentáře čtu a porovnávám! No a příště se můžete těšit na článek "reakce na to, že jsem z Česka", ke kterému jsem si přizvala i moje české kamarády, co jsem poznala tady. Věřím, že to bude vtipný článek :)

33 komentářů

  1. přijeď do Belgie, tady jsou lidi mnohem milejší :D. To s těma učitelama mě teda fakt šokovalo, to snad není možný?? U nás jsou všichni extrémně profesionální, ale milí, fuj, kdyby někdo žvýkal do mikrofonu, asi bych se zvedla a odešla, mám na to alergii :D. Každopádně bonne continuation ;)!

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Belgie mě taky docela láká, mám tu spoustu kamarádů, které jsem tu poznala a jsou z Belgie. Takže se tam určitě vydám, minimálně na dovču :)
      Tenhle konkrétní učitel mě taky vysocě šokuje, nemá co dělat na VŠ..
      Díky, tobě taky!

      Vymazat
  2. procestovala jsem už dost zemí a za sebe můžu doporučit severské země, tam jsou lidi milí a ještě milejší:) z čeho jsem ale byla úplně nejvíc unešená bylo Irsko! byla jsem tam sice jen pár dní, ale to naprosto stačilo, abych si to tam oblíbila. řidiče v autobusu každý zdraví, nezlobí se, když je někdo nepozdraví. když se vystupuje z autobusu, tak řidičům děkují. přišlo mi to tak hezké, že jsem to dělala taky.
    pokud jsme nevěděli cestu, tak nám ochotně poradili. jednou jsme jely s řidičem, který nám vysvětlil cestu a pár zastávek na to už končil směnu. následujícímu řidiči předal informaci, že hledáme takovou a takovou zastávku, tak ať nám potom řekne, až budeme na místě. nemusel to vůbec dělat, takže to od něj bylo velice hezké!
    když jsme se ptali na cestu, tak nám rádi poradili a ještě se ptali jestli budeme schopné to podle jejich popisu najít. díky těmto navigačním radám, a nejenom kvůli nim, jsem měla možnost si popovídat se spoustou lidí. a co je pro mě hrozně důležité, ať už jedu kamkoliv, jsou právě lidé a jejich celkový postoj ke všemu.
    nějaký čas jsem byla v Holandsku, což je zase na jiné povídání. ta země mě naprosto oslovila, takže není žádným překvápkem, že se tam ráda vracím.

    vzhledem k tomu, že dost cestuji, tak jsem si založila blog, abych mohla psát převážně o svých cestách.
    http://ivanasedlarova.blogspot.cz/

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. To je skvělé, na Irsko a severské země máme s přítelem rozhodně zálusk, ale budeme muset jooo našetřit. V příštím roce chceme sfouknout Berlín, Budapešť a Amsterdam :)
      Díky za blog, určitě k tobě nakouknu!

      Vymazat
    2. dostatek financí do severských zemí je nezbytnost. protože třeba za takovou norskou koblihu 32 korun?! nebo obyčejný pohled se známkou 120 korun?! to je vážně dost! už teď šetřím na útratu do Švédska. Irsko na tom naštěstí takto nebylo.
      Berlín ti závidím, už rok o něm sním:) Budapešť je krásná a taky špinavá, ale je tam zase levno:D Amsterdam doporučuji všemi deseti, vlastně celé Holandsko. hned bych jela znovu!!:)

      Vymazat
    3. To jsou pálky, já tady od Dánek slyšela, že tam pivo stojí normálně 7€ nejlevnější a ve Švédsku je to ještě dražší, takže často Švédi jezdí do Dánska se opít :D
      Právě o Berlíně nebo Budapešti přemýšlíme na Valentýna a Amstr pak v létě, ten mě táhne fakt hodně!

      Vymazat
    4. btw. švédi se jezděj hlavně opít do tallinu=) stejně tak fini

      Vymazat
    5. Já jedu na Erasmus do Finska. :) Všechno je drahé - ubytování, za polštář a deku na koleji 25 euro... :D No a to jsem dneska zjistila cenu letenky, která je taky velice krásná. :D Jelikož tam toho moc nelétá a ten vlak tam jezdí taky hodně málo tak budu nejspíš muset letět do Helsinek a potom do daného města za krásných 11 tisíc. :D Asi budu teď žít o čínských polívkách..

      Vymazat
  3. Tak koukám, že kreténi jsou absolutně všude na světě. :D

    OdpovědětVymazat
  4. já jsem teda docela překvapená :) těším se na článek reakce na to, že jsem z Česka, takovéhle cestovatelské články mě moc baví :)

    OdpovědětVymazat
  5. Francouzi jsou zaryti nacionalisti, tim jsou znami. Ja jsem takhle negativni zkusenosti zatim s zadnym z narodu nemela. Zila jsem nejakou dobu v Nemecku a pracuji v nemecke firme a styl Nemcu mi celkem vyhovuje. A netajim se tim, ze bych tam klidne odesla, kdyby to zalezelo jen na me. :) Nicmene taky mi netesi kdyz pri telekonferencich i se zakaznily slysim vyrazu typu Scheize, fuck apod., ale uz jsem si zvykla.
    A s tou spolupraci se studenty je to slozity. Vetsinu sveho dosavadniho zivota pohybuji v muzskem kolektivu a vetsinou co si neudelam nebo neurguji to nemam. Neber to spatne, ale prijde mi, ze jsi obcas az prehnana perfekcionistka, a to pak ztezuje zivot, nebot ne kazdy je takovy. :)
    A pokud bys chtela do Svycarska, tak zkus jeste freemovers, pripadne najit podobny program jako je v Nemecku Stifftung.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Já nemám ráda němčinu, takže německy mluvící země jsou pro mě zavřené..
      Já teda perfekcionistka vůbec nejsem, chci po těch čtyřech Francouzích, aby prostě pouze začali něco dělat. Oni nejsou schopní ani to, natož tak si třeba domluvit schůzku a pracovat společně.. To podle mě není mým perfekcionismem, promiň :)
      Do Švýcarska zkusím ještě druhý Erasmus potom v magisterském studiu :)

      Vymazat
    2. Ja se Nemecky zacala ucit pul roku pred erasmem, ale vedela jsem, ze tam, kam k js jela, jsem mohla mit i nulive znalosti. Mela jsem stesti na lektorku v kazykovce, diky ktere mi nemcina chytla, do te doby js ji nesnasela. :)
      To, co pises ohledne moralky studentu, to znam moc dobre i od nas.
      A ono uz se da jet na erasmus dvakrat? Pred par lety to jeste mozne nebylo....

      Vymazat
    3. Tak to je skvělé, lektor hraje obrovskou roli, to jsi měla štěstí :)
      Jojo, dá se, už to není Erasmus, ale Erasmus+ od tohoto roku. Máš 12 měsíců na studijní pobyty a 12 měsíců na stáž a můžeš si to vybrat jak chceš během studia :)

      Vymazat
  6. Sorry to read that you have some disappointments in France, but I must admit that you are mainly right..
    Even for French people what you described is painful, not really polite waiters, irrespectful behaviors, terrible and complicated administration x_x
    As for the french students, I am not surprised neither but from what I heard from friends who travelled a bit, we are not the worst in the world, but it might happen that students wait until the last moment to do the job and thus they can(have to) skip sleeping to finish something
    As everywhere else, you can find serious people you can work with or lazy ones.

    Some people say that France would be such a wonderful country without the French people, and sometimes I agree :) :-/
    France is beautiful but not always easy to live in... So when you meet nice people there, take your time to enjoy it ;)

    Jess

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Jessie!! Yes, of course, even in Czech Rep, I know loads of people who are lazy and procrastinate, then they have to skip sleeping to finish it. Ugh, I don't get it.
      Haha I guess I agree with what some people say! But I like challenges so despite all of this, I enjoy it here :) I met you and you're soooo nice and for that, I'm really grateful. Hope we'll see each other soon :)

      Vymazat
  7. Týjo, no tak to je mazec s tou cigaretou, no co se dá dělat, někteří lidé jsou jací jsou. To já jsem ještě žádné chování cizinců takhle nepoznala
    Blog by Veru

    OdpovědětVymazat
  8. Mám z toho podobný pocit. Ta země je skvělá, ovšem bez Francouzů. Narazila jsem i na fajn lidi, ale jsou menšinou a rozhodně jich není tolik, aby mě to přimělo tady zůstat. Každopádně jsem se k tomu postavila jako ke zkušenosti, ze které mohu jedině získat. A Ani, bacha, pojedeš sem v rámci MFTAP znovu nebo do Nantes? :-) bára.kára blog

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Určitě, taky to beru jako zkušenost, ze které mohu čerpat a nenechám si tím zkazit svůj pobyt tady. No hele začínám nad tím hodně přemýšlet, ale asi pojedu zase sem, přece jenom jezdit každé pondělí z Nantes kvůli škole a být tam třeba sama jak od vás Jíra (snad jsem to nepopletla).. Uvidíme :)

      Vymazat
    2. V Nantes jsou vždycky dva ;-) Jára je tam s Markétou, tu jsi asi ještě nepoznala. Navíc se tam musí mnohem víc osamostatnit, takže je to úplně jiná zkušenost :-)

      Vymazat
    3. Aha tak tu jsem fakt asi nepoznala. Dobré vědět, mám 3 roky na popřemýšlení, tak pak uvidím :)

      Vymazat
  9. Haha :) měla jsem možnost několikrát si popovídat s Francouzi a nebyli mi schopni odpovědět správně na ani jednu otázku. Ptala jsem se třeba, kdy přijeli a slečna mi odpověděla u koho bydlí atd.. Byla jsem ve Finsku, kde je neuvěřitelně draho (jako ve všech severských zemích) a navíc jsou tam i dost uzavření lidé (nebo alespoň já jsem se potkala s tím, že holky se bavily raději mezi sebou finsky a kluci byli ti, kteří se bavili anglicky a chtěli komunikovat). Naopak nejraději jsem si povídala s Italkami, které byly přesně, jak se o Italech říká (že jsou energičtí, temperamentní a vřelí) :)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. To už jsem od někoho slyšela, že severský holky jsou dost uzavřený. Ale teda znám tu dvě Dánky a dvě Švédky a všechny jsou dost upovídaný a pořád chodí na party :) Italek tu taky pár znám, s jednou chodím na kurzy frániny, té se pusa nezastaví, hrozně energická! Já si nejvíc sedla s Belgičankama, s těma chodím pořád někam :)

      Vymazat
  10. Tak na tento článek jsem se moc těšila a byl mi skvělým společníkem na cestě domů autobusem :-) ... A zase mě ujistil v tom, že "všude se najde nějaký blbec"... Upřímně, nemám ráda lidi, co odsuzují vše, co je české a jak všude jinde je to nejméně o 120% lepší.. Přitom třeba v zahraničí byli akorát stopou přes hranici na školním výletě. Ačkoli mi je teprve dvacet, tak si myslím, že jsem pár zemí už navštívila a i když třeba z dovolené toho moc nevydedukuji, tak stejně mě žádný z národů neoslovil natolik, abych si řekla "tady bych chtěla jednou bydlet".. Podotýkám, že rozhodně nejsem perfektcionistka (jak už tady v komentářích také padlo), ale v tomto ohledu spíše vlastenka :-).

    Myslím si, že každá země má co do sebe... Asi tak, jako když se nás příbuzní ptali, jaké to je v Kanadě, kde jsme byli měsíc. Je to tam super, ale i tam mají své problémy. Třeba jako vyšší nájmy, všechno je tam od sebe hroozně daleko a do městečka (s asi 4500 obyvateli), kde jsme bydleli (asi 60km od Toronta) jezdí autobus jednou za týden! To je docela síla..
    Jak jsou na tom se vzděláváním, to bohužel nevím, ale co popisuješ ve Francii, to je fakt masakr!

    Měj se hezky! :-))
    Skills of Art

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Tak to jsi napsala moc hezky! Já nikdy nějaká extra vlastenka nebyla, pár dovolených jsem pojezdila, ale tohle je pro mě zkušenost s velkým Z, být tak dlouho od domova. A právě vždycky jsem si říkala: jo, rozhodně chci odjet a pracovat v zahraničí, nebude mi dělat problém se prostě sbalit a nazdar. Postupem tohoto pobytu zjišťuju, že to tak asi nebude, není to tak lehké nechat všechno za sebou..
      Páni, už tady ty spoje nejsou nijak časté (vážně máme skvělou dopravu v Česku!), ale autobus jednou za týden, to mě dostalo.
      Děkuji za přínosný komentář a těším se na tvé další. Měj se krásně :)

      Vymazat
  11. já jsem pořád zmatená ohledně francouzů, někteří jsou moc fajn jiní jsou na zabití, ale co jsem měl a zkušenost a pracovala jsem s nimi tak to bylo hrozný nechtěli se bavit anglicky a když proběhli nejaké změny tak mi o tom ani nerekli.. ale zas nemuzu házet všechny do jednoho pytle občas se aji najdou moc fajn lidi:)

    OdpovědětVymazat
  12. jak to dopadne? tim povim, jak to dopadne:D uděláš to ty, uděláš to celý, jestli to na ostatní práskneš, je na tobě, s přístupem učitelů by to možná ani nemělo smysl, jim je vlastně taky ukradený, kdo co dělal/nedělal....se s tim smiř=)
    o tom, jak probíhá výuka ve francii vím z více zdrojů, proto jsem tam nikdy na něj jet radši nechtěla (a moje francouzština za ty roky nepoužívání vlastně už ani neexistuje)...ale stejně je fajn, že jsi to absolvovala a určitě ti to bude hodně přínosný a budeš ráda, žes někam jela (teda až se ti povede z francouzský strany dostat všechny lejstra, co potřebuješ odevzdat na český straně...ale neboj, jsou na to dokonce i horší místa než francie=)))

    pragueneedsmorestyle

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Haha děkuji za vysoce pozitivní komentář :D Se s tím smiř, to je jak z Oprásků sčeskí historje :D
      Já to beru všechno jako jednu velikánskou zkušenost, rozhodně jsem moc ráda, že jsem sem jela. No a na to papírování po příjezdu se už teď vůbec netěším :D

      Vymazat
  13. Mám úplně stejnou pozitivní zkušenost s prodavačkami a řidiči nebo spíš řidičkami autobusů. Po návratu z mého pobytu ve Francii se mi dokonce párkrát stalo, že jsem po nástupu do autobusu nahlas pozdravila :) ty divné pohledy, které následovali od spolucestujících mě od toho samozřejmě pro příště odradily...teď už to nedělám :) Ale tvoje zkušenost s profesory mě teda překvapila...na univerzitě, kde jsem studovala já (v Lorientu) byli naprosto profesionální, milý ale na druhou stranu i přísní a jako erasmáci jsme museli splnit stejné podmínky jako francouzští studenti...je ale pravda, že ty byli s přístupem ke studiu naprosto marní, běžné chodili na hodiny o 15 minut později a měli to celkově na háku.
    Francouzská byrokracie je teda na palici, to souhlasím...ale většinou když zvládneš oběhat nějaké úřady a vyplnit stohy papírů, většinou z toho něco máš (viz. caf) a to se o našich úřadech říct nedá...to, že ve Francii má skoro každý, kdo bydlí v podnájmu národ na státní podporu je u nás nepředstavitelné...
    Já už raději končím, ať se tu moc nerozepisuju....každopádně mě ta francouzská (nebo spíš bretaňská) mentalita docela chybí. Trochu víc slušnosti by to u nás chtělo :) z.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Toho se přesně bojím, že pozdravím řidiče autobusu i v Česku a všichni na mě budou blbě čumět :D
      Tyjo tak tady máme podmínky jiný než normální studenti, možná bych byla ráda, kdyby pro mě byly stejný!
      S CAFem taky naprosto souhlasím, je to neuvěřitelný, že na něj má nárok každý, kdo je v podnájmu.
      Já jsem moc ráda za dlouhé komentáře, kdybys chtěla, klidně si můžeme psát maily o tom, jaké to v Bretani je. Jsem každopádně moc ráda, že jsem tady a ne v jiném regionu, mám to tady ráda :)

      Vymazat
  14. Já nevím, my teda máme za tři týdny prezentovat projekt, který má přes dvacet stran a co jsem se tak ptala po skupinách, tak každý má skoro jen název. Nemyslím si, že jsou takoví jen Francouzi a přijde mi to i celkem normální...

    A s těmi řidiči autobusu mám stejnou zkušenost z Irska, taky se mi to moc líbilo a hned mi to každé ráno udělalo radost. Akorát teda jezdili jak prasata, takže jsem jim místo za svezení spíš děkovala za to, že ten dvoupatrový bus v zatáčkách nepřevrátili do řeky :D

    OdpovědětVymazat
  15. Jsem z oboru číšníků a musím říct, že je to hodně psychicky i fyzicky náročná práce. Ikdyž vám není nejlíp, něco vás trápí..musíte se přetvařovat a snažit se prezentovat podnik. Kdo tuto práci nedělal, nepochopí. Dle mě jsou číšníci hodně málo placení v česku na to, jak náročná práce to je.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. To je pravda, i když ti není dobře, musíš se přetvařovat. Já dělala číšnici v pizzerii, takže docela vím, jaké to je. Jenom jsem se vždycky snažila usmívat a pokud to trochu šlo, tak se i hosty bavit a prostě být milá. Tady takového číšníka nepotkáš no.. Každopádně je to nedoceněné zaměstnání, to rozhodně souhlasím.

      Vymazat

Děkuju moc za každý komentář :)