Švýcarsko #3 | Jungfrau, Mt Pilatus

Grüezi! Myslím, že jsem skončila tím, že jsme v hotelu v Grindelwaldu usínali s vědomím, že ranní výhled z balkonu našeho pokoje bude stát za to. Tak se koukněte, co nás po probuzení čekalo - no nesedli byste si z toho na zadek?
Po tom, co jsme se pokochali výhledem, jsme si sbalili a nechali jsme si zavazadla na recepci hotelu. Pak už jsme šli na vlakové nádraží, odkud jsme přes Kleine Scheidegg jeli nahoru na Jungfrau, nejvýše položenou železnici v Evropě.
Posledních 8 km trasy jede vlak v tunelu, který byl prohloubený v hoře Jungfrau. V podzemí toho na návštěvníky čeká opravdu hodně, můžete se projít třeba takovým fantastickým horským světem, kde uvidíte tuhle obří sněhovou kouli, všude na stěnách protěž alpskou, okolo kamzíky, apod.
Dále na vás čeká ledový svět, kde je všechno vytesané z ledu a pokud nemáte dobrou obuv, budete se po podlaze trochu klouzat :)
A i když dole v Grindelwaldu je 28 °C, stejně si nahoru na Jungfrau vezměte dlouhé kalhoty a zimní bundu, protože tam vás čekají tak 3 °C a ledový vítr. My jsme za ty bundy byli fakt hodně rádi, i když zrovna na této fotce vypadáme dost zmrzle.
Vidět sníh v červenci a ještě v takovém množství byl obrovský zážitek! Někteří turisté na to nebyli připravení a pochodovali tam v šortkách a sandálech. Brr, já byla ráda za bundu na lyže a stejně jsme to venku moc dlouho nevydrželi! Přeci jen ve více jak 3500 m. n. m. se nedá čekat nic lepšího.

Tuhle fotku nám fotili Číňani, které jsme nahoře potkali. Byli ve Švýcarsku na líbánkách a poprosili nás, ať pro ně natočíme video, kde jim česky popřejeme něco hezkého do manželství. Prý to takhle sbírají od různých lidí různých národností, tak nám to přišlo super.
Fotka u (další) švýcarské vlajky nesmí chybět!
Na Jungfrau se taky nachází nejvýše položená prodejna Lindt, tak jsme si tam koupili čokoládové tyčinky a od milé prodavačky, která se ukázala býti Slovenkou (první ze tří, co jsme za naši cestu potkali), jsme dostali každý ještě kuličku Lindor. Švýcarská čokoláda se neodmítá, žejo ;)
Nahoře na vyhlídce hojně lítali tihle drzí ptáci, vypadalo to jako něco mezi kosem a havranem a ten jejich zobák se zdál dost ostrý. Přesto je tam lidi krmili a mně z toho aspoň káply super fotky.
Někde v dáli za námi se rozprostírá Aletschský ledovec, dá se tam z Jungfrau klidně jít túra, ale to jsme přenechali zkušenějším. My jsme se po pár hodinách strávených nahoře vydali vlakem zase zpátky dolů.
 Po cestě jsme potkali další švýcarské vlajky, které hrdě vlají kdekoliv je to jen možné.

Tyhle fotky ani nepotřebují komentář, já popravdě nevím, kterou z těch všech si vybrat jako pozadí plochy, protože jedna je hezčí než druhá. A to teď nechválím svoje fotografické schopnosti, ta švýcarská panoramata se prostě fotí sama!


Vlakem jsme sjeli na Kleine Scheidegg, potom zpátky do Grindelwaldu, kde jsme si vyzvedli zavazadla a pokračovali dál přes Interlaken do Alpnachstadu, odkud vyjíždí nejstrmější zubačka na světě na horu Pilatus. Tento den byl vskutku ve znamení hor a taky velkých výškových a teplotních skoků.
Zubačka na Pilatus jede v náklonu 48 %, čemuž tato fotka zhruba odpovídá. Po cestě nahoru nám začalo poprvé za celou dovolenou pršet, ale nevadilo nám to, protože už jsme nepotřebovali být venku.

Kolem malebné horské chaloupky a pasoucích se krav jsme vystoupali až nahoru na Pilatus, kde jsme se ubytovali v jednom ze dvou tamních hotelů. Na pokoji jsme se dali trochu do pucu a pak už jsme se vydali na aperitiv a následně na večeři.
Už samotný sál, kde se večeře (a ráno i snídaně) podávala, nám dával tušit, že tohle bude luxus nad luxusy. Nevědomky jsme se sladili do černobíla, jak na to teď koukám :)

Na stole, kam nás usadila obsluha, nás čekala jmenovka a náhled do večerního čtyřchodového menu. Předkrmy a polévku si nechám do videa, ať taky máte ještě nějaké překvapení.
Hlavní chod jsme si mohli vybrat, já jsem zvolila filet z ryby se šťouchanými brambory (kde byla sušená rajčata a bylinky) a pak choi, Tom si dal hovězí stroganoff s rýží a pečenou cuketou a paprikou. Asi nemusím zmiňovat, že oboje bylo výborné a na to, že to bylo součástí tolikachodového menu, to byla i dost velká porce. Už po hlavním chodu jsme si mysleli, že praskneme!

To nejlepší ovšem teprve mělo přijít. Dezert. Ten nejlepší dezert, který jsme kdy měli. A o co že se jedná? O bezový parfait s třešňovou pěnou. Parfait, který byl opravdu perfektní, bych popsala jako něco mezi zmrzlinou, panna cottou a mascarpone. V třešňové pěně byl nějaký alkohol a celé to bylo naprosto božské, rozplývající se na jazyku, prostě wow.
Ani si netroufáme odhadovat cenu tohoto luxusního menu... Jen asi posté děkujeme Switzerland Tourism a přejeme vám, abyste něco takového mohli také někdy zažít.

Doufám, že se vám i tento článek z naší cesty Švýcarskem líbil a že se těšíte na ten poslední, který bude neméně obsáhlý. Mějte se krásně a já se bud těšit na vaše komentáře :)

6 komentářů

  1. Tak na ty fotky přírody fakt koukám, to je nádhera ♥ Mmm restaurace vypadá luxusně a menu určitě bylo pekelně drahé :D Kamarádka ve Švýcarsku taky byla a taky na vrchol jela tím vlakem a říkala, že Švýcarsko je nejdražší stát, ve kterém byla :D

    OdpovědětVymazat
  2. Krásné fotky a to jídlo :) Mńam :)

    OdpovědětVymazat
  3. Tam bych se taky jednou chtěla podívat, oni mají strašně krásnou přírodu a podle fotek to jde i vidět. :)) Museli jste si to užít a ta restaurace, mňam! :)

    OdpovědětVymazat
  4. Úžasné fotky, kopa zážitků :-)

    OdpovědětVymazat
  5. Ty fotky jsou fantastický, ta příroda... ♥ :)

    OdpovědětVymazat

Děkuju moc za každý komentář :)